Dostat dar žít,

toť největší štěstí, jaké můžeme mít.

Zaleží jen na nás, jak se k němu zachováme.

Život, že je hnusný, to si pouze někdy namlouváme.

Občas je nám dobře, občas špatně,

někdy jsme na vrcholu, jindy zase na dně,

prožíváme stále dokola tento neměnný kruh,

jsme to ale prapodivný živočišný druh.

V něčem se všichni lišíme a v něčem jsme všichni stejní,

někteří z nás jsou, jiní však nejsou prodejní.

Jsme jako poutníci procházející neznámým krajem,

objevujeme nová zákoutí svého života obestřená zvláštním tajem.

Stačí jen naplnit, vychutnat si vše, co je nám nabízeno,

občas je třeba splnit i to, co je nám jinými nařízeno,

avšak i to patří k údělu

a k logickému účelu.

Ať už nás potká cokoliv,

ať už nás potká kdokoliv,

zvolme si směr pro nás ten pravý,

aby život zůstal dobrý a svým způsobem hravý.

Vybrat si svůj směr správně,

má být pro nás důležité hlavně.

Vybrat si svůj postoj, svůj svět,

přizpůsobit si jej a vykročit vpřed.

A když se nám hned něco nepodaří,

nebuďme k sobě zlí, nebuďme jako lháři,

ale porvěme se s nepřízní,

která nás hned ze začátku tak trýzní.

Vždyť ten, kdo po cestě kráčí

a být poháněn svým snem mu stačí,

dojde jednou k vysněnému cíli,

i když ujde třeba dlouho míli.