Štětečce
I
M ěsíční světlo světlometů
budova omítnutá větrem
který omílá zkomolená slova
okolo toho domu
v němž přespává cizina
II
N a zakrslém stromku
co se opírá o vlnitý plech plotu
chvěje se pneumatika
vyje na lunu
pod stolem z eternitu zvrací pes
na stole piliny svačí noční ptáci
slétnuvší z elektrických střev
rozechvělé vraky v šípkových keřích
potí krev jak oči osiřelého dítěte
jež se stalo svědkem topení koťátek
v kamnech v přístřešku pod splavem
vyschlého koryta potoka
III
V e fabrice na chrupavčité kosti
propouštějí otce
ti odcházejí pást ovce
na parkoviště před kostel
IV
V ečer se matce stala nehoda
když přikládala v koupelně do kamen
její přeleželá ruka zdřevěněla
pak napustila vanu
aby měl muž kde hlavu složit
vylezla na hranu vany
ponořila hlavu do boileru
V
M ezitím na sadě mráz mrzačí jabloně
pšeničná pole ojínil dým
letadla práškují vápnem
po bílé noci přijde černý den
Martin přijíždí na bílém oři
kosit kosy, aby mohl zasít husy
|