. . .
tak už osvobozen
nalhávala jeho gesta
do cinkotu převodů toho dne
ale takové slunce ještě nepřišlo
aby umylo
aby se zaskvěla
intarzie za mušími osudy
a tak už nikdy
řekl si takhle jednou ráno
a myslel si že hezky sám sobě
v klidu uteče
zamáčkne uškrtí podusí
prostě spláchne
nepřišlo nic
jen stovky dalších svítání
a ploutví křiku
stodol roztřeseného ničeho
a pořád nevymyslel dům
a neuměl obejmout
jenže už volný
říkal si
až jednou ve vlaku při pohledu
na ubývající oblohu ho napadlo
že to asi nebude pravda
přestože zůstal neosvobozen
to zjištění v něm probudilo ptáky
|