Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 19.12.
Ester
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
VRÁŇATA
Autor: zase zkrvák (Občasný) - publikováno 2.2.2008 (13:09:14)

 

 

2

 

Dny čtvrté, slepice na Plzeň!

 

XVI.

Koukali po sobě s vypoulenýma očima a trochu nervózně. Přesně tak si představoval slepice v továrně na vejce, potichu kdákají jedna druhé, zničehonic se halou rozezní ostrý řev, vajíčko cinkne o plech a odkutálí se do připravené bedny, ostatní zvědavě natáhnou krky, hlasitě povykují a pak se zas rozšeptají k sousedkám. Byl konec září, u stolu sedělo jedenáct čerstvých živůtků, které se nešikovně oťukávaly. Přinesli pivo.

"Tak já jsem Jirka, jsem z Domažlic a teď ty." Představovali se jeden po druhém jako na první hodině angličtiny. Jirka, Míša s velkým zadkem, ale s jiskrou, Petra a Katka bez jiskry, Tomáš, Honza barman a pak bylo ticho.

Vyskočil ze sedačky a postavil se do pozoru: "Já jsem bidlo a jsem taky alkoholik!" Nic. Dlouho nic. Koukal do stropu a počítal, kolik stínů se táhne z lustru.

"Výborně, zatleskejme bidlovi!"

Nálada se změnila, holky objednávaly jablíčka, kluci rum, pili na školu, na zdraví, na seznámení a v rohu seděl Jakub, srkal první pivo, střízlivě sledoval bidla, jak do sebe obřadně láduje tři tequily v řadě a přitom vypráví, jak v Praze chlastá první ligu za mnohem větší prachy. V Praze. A na to mřenky z venkova letěj.

Potom, co bidlovi v klíně přistála Míša a opile ho objala, zvedl se, klidně došel k hromadě batohů a do jednoho vylil zbytek půllitru. Zaplatil a odešel, nikdo si ho nevšiml.

 

Na baru seděli borci s vyvalenými panděry a mlsně sledovali pozvolna se svlíkající koťátka na pohovkách. Jenom ten hubenej dlouhej jim zacláněl ve výhledu, tak se ho rozhodli vyškolit. Šel na záchod, šli za ním. Opřel se hlavou o dlaždičky nad mušlí, opřeli se mu do zad. Pochcal si ruce a kalhoty, něco zamumlal a otočil se na ně. Jednomu ještě stihnul nachcat na lakýrky, pak dostal ránu a lehnul.

 

Když se dopotácel ke stolu, našel svůj batoh a účet za čtyři.

 

XVII.

Ačkoliv Jakub odešel o hodně dřív, sešli se na chodbě před pokojem.

"Strašně smrdíš, prasáku. Nehorázně hrozně smrdíš."

Rozhihňal se, odemknul dveře a vpadnul do tmy. Strhli ze sebe hadry a ulehli do postele. Jedny nohy, tělo, ruce. V hlavě se vraždili dva kohouti.

 

XVIII.

Probudil se návalem rána. Světlo ho nemilosrdně bodalo do žil, které přes noc vystoupily z kůže a šisovaly na bezbarvém podkladu, žaludek sčítal pohyby krve. Po těžkém přemlouvání došel do koupelny, aby osahal napuchlý ret. Z večera zbylo pár černých děr.

 

XIX.

Bylo zvadlé odpoledne, tramvaj občas cinkla a zhoupla lidem trávící žaludky, až se z nich ozývalo čvachtání brambor a šplouchání čajů ze závodních jídelen. Nastoupil na Pětatřicátnících, svetr měl plný seschlé trávy, ze které celé dopoledne koukal, jak se parta záškoláků učila kouřit a líbat v rozpadlé budce nedaleko řeky, kluci se holkám snažili rukama dostat do kalhotek, ty v posledních chvílích cukaly a uhýbaly, holky kluky hladily po bocích, ti jim ruce naváděli k rozkrokům a slunce spalovalo stojatou hladinu Mže plnou pylu a prachu.

Sednul si na rozpálenou sedačku pod číslem linky, otevřel Halasovo Doznání a okamžitě ho zase zavřel. Měl pocit, že se hned několik očí stačilo zarýt do kožené vazby a hlavy bezpečně rozpoznaly verše. Od spánku k spánku mu létaly poznámky z gymplu, básničky čtou mimoni, vyser se na to, rozhlížel se kolem a uvědomoval si, že zase vybočil a měl by se hodně rychle vrátit do řady. Knihu strčil do kapsy a vytáhnul Sport.

"No nazdar bidloune!" přistoupil Dany.

"Nazdar!"

"Ty jdeš do školy? Prej si včera vypadal na to, že tě minimálně tejden nikdo neuvidí."

"No to víš, chlastání tě naučí trpět." Tamtamy prolétly Plzní rychleji, než čekal. A ve škole zjistil, že se z něj přes noc stal pojem.

 

XX.

"Ahoj Kubo."

"Je, ahoj. Dano." Zaskočila ho. Tmavě hnědé vlasy se jí vpily do upnuté košile, ještě tmavší oči vystupovaly z bílého podloží do prostoru a řezaly ho. Oslovila ho nejkrásnější holka Plzně.

"Jak jsi včera dojel domu? Vypadal jsi dost zle."

"Cože? Tys mě viděla?"

"No jasně. Jsme spolu jeli tramvají. Vrhnul ses na mě jako na nejlepší známou, přítel se docela divil."

"Aha."

 

 

 

 

Pátý den ochočil zvěř. Naučil ji žrát z kůže.

 

XXI.

Seděli na lavičce a mlčeli, stromy promrzly a zčernaly, sníh zreznul světlem lamp.

"Kubo, na co myslíš?" Oči se mu leskly zimou, polykal noc a vůbec nechtěl odpovídat, řešit.

"Já, nechci ti ublížit. Věděl jsi to…"

"Jo. Dobrý."

"Nevypadáš na to. Ty. Nezlob se."

"Hm." Zpoza kašny odlétla poslední vrána.

"Tak… Budeš v pohodě?"

"Víš co je divný? Ještě nikdy jsem neviděl vráňata. Vždycky přilítnou tyhle hnusný potvory a řvou. Myslíš, že malý pištěj kvůli žrádlu stejně jako vrabci?"

"Seš divnej."

 

XXII.

Na pokoj se dostal dlouho po půlnoci. Sprášil ze sebe sníh a mokré oblečení hodil k topení, tak mě nechce, no a co, udělal si čaj a lehnul do postele.

"Došel jsi dobře? Já… Pořád na tebe myslim."

To musí mít ten tvůj radost. "Jsem v pořádku, Míšo. Taky na tebe myslim. A děkuju…"

Pustil rádio, ticho mu bylo příliš těsné.

 

XXIII.

"Pecička, pecička, čum!" Petr vypínal hruď směrem ke dveřím a loktem do něj strkal. Janča byla holka tak akorát, divokou samičku z ní ale dělala nechuť nosit podprsenky.

"Vidíš, vidíš ty bradavečky, kůzlátka, jahůdky! Já! Ji! Chci! A hned!" Vždycky takhle slintal a holky to věděly. Možná jim to i imponovalo, v každém případě ale netrpěl jejich nezájmem.

"Jo, je hezká. Tak tolik neřvi, se tě lekne."

Nelekla, naopak se usmála jejich směrem a sedla si na místo, kde na ni bylo dobře vidět.

 

XXIV.

Petra už nevnímal. Do rukou se mu vedrala silná bolest. Něco ho svíralo, zároveň měl pocit, že bouchne. Vyběhnul z auly na vzduch a škrábal si zápěstí. Chtěl se vypustit, rozletět. Na koleji se potom schoulil do postele a začal řvát, chvíli šeptal to bude dobrý, dobrý, zvládneš to, dobrý, a potom se zase rozeřval do holých stěn.

 

Do noci ležel bez hnutí.

 

 

 

 

Šestý den přežil plný nejasných obrysů.

 

XXV.

Od osmi psali zápočet z účetnictví, v půl deváté schovali taháky do kapes a odešli do nonstopu u náměstí. Dali si pivo a rozhodovali se, jestli půjdou na předtermín z práva.

Nebe se opřelo o střechy činžáků a pomalu upouštělo sníh. "Tak co, pudem?"

"Tak jo."

 

XXVI.

Po zkoušce zašel do kavárny na pivo. Ze zvyku. V Křesle měli Bernarda v láhvi za pětadvacet a topili tak, že se studentky svlékaly z kabátů rovnou do tílek. Hlavou se opřel o zeď a zavřel oči.

"Ahoj Kubo, máš tu volno?" Dana.

"Jasně! Co si dáš?"

"Bílý," sundala batoh, bundu, šálu a rozepnula svetr. "Je tu děsný vedro."

Kouknul se jí do očí: "Kdyby to bylo na mně, zatopim ještě víc."

Usmála se. Povídali si do večera, pak ji doprovodil na tramvaj a sám šel na poslední vlak.

 

XXVII.

Přes měsíc se líně valily trsy mračen, řeka se leskla. Stál na zábradlí mostu, rukou se přidržoval ledové lampy a koukal na břeh pod sebou. Zafoukalo, zhoupl se v kolenou a zapnul poklopec.

Žluté srdce brzo zavál sníh.

 

XXVIII.

Ve vlaku přemýšlel o odpoledni. Asi ji zahltil, určitě ji zahltil, když pořád vymýšlel nové otázky, jen aby nevstala a nešla domů, skoro ji nenechával dýchat.

Probrali sourozence, sestru dvojče, ony choděj po světě dvě, dvě! mluvili o počasí, zimě, sportech, o jídle a vztazích. S přítelem byla tři roky, trochu krize, ale je skvělej, to ho rvalo, tak se zeptal na prázdniny a dál, pořád dál, až si uvědomil, že sám musí odejít.

Štvalo ho, že si nakonec neřekl o číslo, neuměl to.

"Pane, nespěte, přistoupili dva cikáni," vyjeli z rokycanského nádraží a průvodčí varoval ospalá a poloprázdná kupé před známými firmami.

Od Berouna jich chodbou procházelo pět.

 

XXIX.

"Kubo, řekla jsem si o číslo Petrovi, snad se nezlobíš. Děkuju za krásnej večer. D"

Neodpověděl. Ženská se musí nechat vycukat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
ariel (Občasný) - 2.2.2008 >
Doporučil 
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 2.2.2008 > škoda těch ukňouraných inťoušovin, který do toho cpeš asi místo vaty. čte se mi to dobře, spousta věcí mi to kazí. asi tak.
Body: 4
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Emmet_RAY> soudruhu, co to je ta ukňouraná inťoušovina?:-)))
<reagovat 
 Emmet_RAY (Stálý) - 2.2.2008 > zase zkrvák> Pátý den ochočil zvěř. Naučil ji žrát z kůže

Do noci ležel bez hnutí.

Šestý den přežil plný nejasných obrysů





- a pak z toho textu na mne i trošku, neříkám že nějak agresivně, vykukuje něco mezi sebeprojekcí a machrováním, takový ty až moc chlapský kecy a postava jménem Jakub, no, ale to už bůh ví...
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Emmet_RAY> ok. dík.
<reagovat 
kalais (Občasný) - 2.2.2008 >
Body: 4
Doporučil 
<reagovat 
čtenář já5 - 2.2.2008 > text se mi jeví velmi slušný...i když nemusí být po chuti každému
<reagovat 
magie_esence (Občasný) - 2.2.2008 >
Body: 5
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 3.2.2008 >

Ta vejce - jako by o nich autor jen četl nebo je znal z doslechu, vajíčko cinknuvší o plech by se taky mohlo nakřápnout, ne?

Bidlo jako osobní jméno by se mělo psát s velkým, jinak by to znamenalo totéž jako: "Já jsem kretén (kuchař, zubař, blonďák, kluk...) a  jsem taky alkoholik."

Nastoupit na Pětatřicátnících jsem mimochodem nikdy nikoho říct neslyšela, ale proč ne.

 

Je to zajímavá směs nezajímavých banalit (zvadlé odpoledne), zajímavých postřehů (pár, třeba to o pozorováníkluků a holek ze schnoucí trávy) a přepjatých afektovaných obratů a úvah (např. o vajíčku, Pátý den ochočil zvěř. Naučil ji žrát z kůže, ale je jich víc). Šestý den přežil plný nejasných obrysů. - to skoro nedává smysl.

 

Důvod proč psát dál.


Body: 4
Doporučil 
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 4.2.2008 > ztratila> továrna na vejce je záměrně nadsazená, doufal jsem, že to bude zřejmý.

bidla opravim.

důvody mám jiný;-)

a s klukama jsme si dávali sraz na pětatřicátnících, ne v sadech, protože sadů je víc... možná tomu tak ale řikám já, jako buran zvyků města ne uplně znalej...
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 4.2.2008 >

my řákáme normálně sady pětatřicátníků a smetanovy sady:)

 

proč píšeš?.)


<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 4.2.2008 > ztratila> protože sem línej mluvit.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 4.2.2008 > věřim:)
<reagovat 
levante (Občasný) - 2.2.2008 >
Body: 4
Doporučil 
<reagovat 
 zanzule (Stálý) - 5.2.2008 > levante> to je z matrixu? ta igóna?
Doporučil 
<reagovat 
damika (Občasný) - 2.2.2008 > pro mě zachytává to v řadě i mimo řadu........každopádně nelituji investice do tisku (opraveno pro nejednoznačnost) :)
Doporučil 
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Damika> kdybys někdy v budoucnu měla pochybnosti o dobrý investici, koupim ti rohlík, jo?:-)
<reagovat 
 damika (Občasný) - 3.2.2008 > zase zkrvák> pokud bude pitnej, tak suchej nebo maximálně polosuchej...začnu vážně uvažovat o pochybnostech, jo. ;)
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 3.2.2008 > Damika> a bílej nebo červenej? asi bílej, viď?
<reagovat 
 damika (Občasný) - 3.2.2008 > zase zkrvák> no, jde o to, jestli bude rybí nebo hovězí. :D
<reagovat 
 damika (Občasný) - 3.2.2008 > Damika> ten rohlík
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 3.2.2008 > Damika> s citrónovou příchutí, neboj.
<reagovat 
 zanzule (Stálý) - 5.2.2008 > zase zkrvák> co vím, tak má ráda kinderpingví
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 5.2.2008 > zanzule> a k textu mi řekneš co? (pokud se zdráháš, dvě tyčinky kinder dostaneš za ženu!)
<reagovat 
 zanzule (Stálý) - 5.2.2008 > zase zkrvák> jsi rychlejší než moje čtení, kurnik! :x)))


počkééj, já nechci za ženu dvě tyčinky kinderpingvího! když už, tak za muže j. deppa, nešlo by to, plíís?
<reagovat 
zanzule (Stálý) - 5.2.2008 > kousky ne, ale JO převažuje. to každopádno.
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 5.2.2008 > zanzule> checht, smůla, stihlas to dřív, než jsem vyhlásil soutěž, nic nebude!;-)
<reagovat 
ariel (Občasný) - 5.2.2008 >

myslím, že dobrá próza se od dobrý básně neliší v tom, že... není tak hustá jako báseň, a tak metaforická. nebo možná není, ale z toho důvodu, že v ní je příběh. tady příběh není, myslím příběh s kolizí, krizí a závěrem, jen jeho fragmenty. ale určitou strukturu to pro mě má, a to díky názvu. vypíchnout něco zdánlivě nepostatnýho, co je navíc uprostřed, to je starej trik. ale... ne špatnej... potom paradoxně fungují všechny ty věci, které to ohnisko hledají jinde, protože... vytváří to napětí.

 

ale stejně, dobrá próza, to je pro mě dobrej příběh. rád se ponaučuju.


<reagovat 
pořezaná_sluncem (Občasný) - 6.2.2008 > nelíbí se mi to.
ale název se mi líbí, moc..

<reagovat 
Petr Vaněk (Občasný) - 6.2.2008 > je to skoro stejné jako to před tímto
Doporučil 
<reagovat 
Karel Mezanin (Občasný) - 6.2.2008 >
Doporučil 
<reagovat 
čtenář cockovapolevka - 7.2.2008 > dobře napsané..ale ten styl mi nesedí.... nudí mě
<reagovat 
Čtenář - 9.2.2008 > Už jsem to akceptoval. Kdyby to třeba v delším rozsahu přece jen mělo děj, takováhle knížka by mohla být vlastně docela pecka. Ale nesměla by být moc dlouhá :-) Jestli psaná jen tímhle stylem.
<reagovat 
rýp (Stálý) - 9.2.2008 >
Doporučil 
<reagovat 
rohoz (Občasný) - 11.2.2008 > velmi dobře napsané, řekl bych, že střihem až poetické, přispívá k tomu převaha stručných, ale životem okořeněných větiček, také drobné poetické vsuvky typu těsné ticho, žlté srdce...,byť by místy tlačení na strunu ani být nemuselo.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
mrtvýmouchám (Občasný) - 12.2.2008 >

 


Body: 4
<reagovat 
honza_bordovicky (Občasný) - 12.2.2008 > Uff, tak jsem si to konečně dočetl. Komentáře už číst nebudu, po tak velkém výkonu už bych na to neměl:-) Každopádně - forma je boží, líbí se mi moc. Je to přesně ta próza, jakou bych od zkrveživa očekával. Pointa taky fajn. Osobně na mě nejvíc dolehly 26 a 27. Snad je to všechno, co jsem k tomu měl:-)
Doporučil 
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 12.2.2008 > honza_bordovicky> :-)

a teď dva světy!:-)))
<reagovat 
Bubakoff&Wilfling (Občasný) - 15.2.2008 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 15.2.2008 > cheche...sakra...déčko a pětka od maxe...:)musim se na to vysrat...na ta dvě okna vedle sebe
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 15.2.2008 > Max Bubakoff> cheche... to je úděl neúnavný promoušn...
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 2.2.2008 >

továrna na vejce?????

Za mých mladých let kdosi v tehdy populární soutěži "hip hap hop" prohlásil, že vajíčka se vyrábějí v továrně a pro nás to už tehdy byl jasný důkaz toho, jak jsou na tom děti z měst špatně... a koukám, že se za ty roky tak moc nezměnilo

 

my venkovani víme, že té "továrně na vejce" se říká slepičárna (a vajíčka se tam nevyrábí ale snáší):P 

 

 


<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Quotidiana> a určitě se snášej na plech, aby se odkutálela do připravenejch beden? asi ne, viď. možná na tom nebudu tak špatně, jako ty...
<reagovat 
 Quotidiana (Občasný) - 2.2.2008 > zase zkrvák> 

no když se v nedaleké vesnici zavírala slepičárna, tak to vypadalo takto:

Bateriové klece
Většina slepic v Evropě je chována v tzv. bateriových klecích. Klece jsou umístěny ve velkých halách s umělým osvětlením. V jedné hale bývají desítky tisíc ptáků. Slepice prožijí celý svůj přibližně jednoletý život namačkány v klecích po čtyřech až šesti, nemají zde možnost prakticky žádného pohybu, nemohou zde roztáhnout křídla. Každá klec má dvě napáječky a krmný pás. Slepice trvale stojí na holé drátěné podlaze, kam také musejí snášet vejce. Podlaha je skloněná, aby se vejce ihned odkutálelo pryč. Tento způsob chovu je nejlevnější, nejvíce rozšířený, ale naprosto opomíjí přirozené potřeby slepic. Od roku 2012 bude v Evropské unii zakázán. Od roku 2012 budou jediným povoleným typem klecového chovu tzv. obohacené klece - jsou větší, mají hřad a hnízdo pro snášení vajec. Jsou to však stále klece, které neumožňují zvířatům přirozené chování. viz: 

http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=192935 

 

(jasný a výstižný popis - sama bych to neudělal líp, jen dodám, že jsme si domu přivezli 6 takto chovaných kusů - ač jim byl víc jak rok, tak byly téměř bez peří, bály se slunce, neuměly žrát, hrabat, zobáky měly měkký... )

 

netvrdím, že ekologický chov se nerozmáhá, ale i google my vyplivl jen 2 odkazy na "továrnu na vejce", což v dnešním e-světě znamená, že to moc obvyklé spojení nebude...

...

 


<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Quotidiana> cheche, potvrdilo se mi, co jsem si o tobe myslel...
<reagovat 
 Quotidiana (Občasný) - 2.2.2008 > zase zkrvák> a co?
že ráda slovíčkařím a nemám ráda kluky z Prahy? :))
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Quotidiana> jenom to, žes mi tu tou citací předvedla přesně to, co jsem v textu měl na mysli...

a nepřekvapuje mě, že sis toho ani nevšimla.
<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Quotidiana> a mimochodem, přečetlas víc, než jeden odstavec?
<reagovat 
 Quotidiana (Občasný) - 2.2.2008 > zase zkrvák> jo jo :) ale jen jsem si dovolila poznamenat, že výraz "továrna na vejce" se mi nelíbí... a celkově v tom textu, který blbý neni, podle mne, blbě působí, toť vše...

nezaškrtls si zájem o hlubší kritiku, takže se tu hluboce nezamýšlím nad nesmrtelností chrousta a podobnými pitominami... není to nic proti tobě, prostě si myslím, že slepičárna zní líp, než továrna na vejce


<reagovat 
 zase zkrvák (Občasný) - 2.2.2008 > Quotidiana> přesně tak si představoval slepice ve slepičárně rozhodně líp nezní. to je jeden z důvodů, proč továrna. druhej jsi popsala vejš.

co to má společnýho s hlubší kritikou???
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení     Novější>>>

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter