Tiše pronesená řeč o nerozhodnosti v kritických situacích,
netěsný kohoutek,....kap.,.,.,.,.kap
strach z pohybu,
- - - - - žádná křeč,
nesnesitelný pohledy ostatních,
   závan větru, dech vánku,
      (odkud? okno je zavřené)
h
r
a
n
a
t
o  s
s  i
t  t
   u
   a 
   c
   e

Žádné oblé tvary, žádné pohlazení.
Myšlenky zaklesnuté,
   nevratně, nešťastně, ... , odevzdaně.

Slitování neproblesklo ani zdola, ani shora.
Jen krouživé kruhy,
 kružnicovité obruče....chá, ty snad 'sou oblýýý.
Jo,
stejně tak slunce neškodný,
nebo
lidi svobodný.

Čas,
se konečně pohnul,
dění vybředlo z tunelu,
zamžouralo,
laplo po dechu;
jednou, dvakrát.
Prolité emoce odkvapkaly do kanálu,
a pod nebem se pohli další herci...