Plné síly, letní slunce už zase neví, co by tu tak dlouho dělalo. A soumračná stanoviska neznají východisko. Vzhlížet k nebi s pohledem upřeným dolu. I takhle si se mnou někdy hraje vodní hladina. Nebe je ale prchavé -

- bojí se každého doteku.

Pak plave do cizích krajů, jakmile se ho snažím provléct mezi prsty. Bůh je přece neprovléknutelný. Já jen, že věřím v kolébající se koruny stromů, aniž by na nich museli pracovat sekery…

- samozřejmě jen kvůli vůni pryskyřice.

Vyzývám borovice k tanci, aby poznaly, jaký jsem mizerný tanečník. Celé v růžovém, stydí se za svůj staromódní šat, jež se mi ani nevejde do obrazu. Nebo jsem ho ustřihl já…ten obraz…protože mi zatvrdly štětce...

...od toho, jak jsem tě pořád lechtal.

…na zelených loukách malujeme pošlapanou trávu…