Zrnko je kouzlem písku,

v lampeny s ním se vnoř.

Z oharků pober jiskru.

Pozor dej! Neuhoř!

V prstech plamenné světlo

dovnitř krůpějí chtěj;

čímž rozkleneš v nich teplo.

Hejhouhej!

ČARODĚJ !

Z kapičky silou v baňce odlétne myšička...

podiv se jak hladce,

co světlice přečká.

Až majliony kapek s uhlem od srdce

průtrže mění v svátek,

Slunečník sdělit chce.

Toť kouzlem jedné ruky plus čárymáryfuk,

však ne pro hromotluky tropící humbuk!

Těm nepadají jiskry vprostřed skleněnek.

Chovejte to v mysli

(a zapomeňte věk).

(5/2002)