Připosranec
Do tramvaje přistoupilo podezřelé individuum. Dneska už si nelze být ničím jistý. Proslýchá se, že v ulicích se prochází muž, co bez mrknutí oka, zmlátí jakoukoliv ženskou. Svět je celý pořádně zvrácený!
Raději šahám do kapes. Skalnatá ramena a holá hlava ve mně vzbuzují veliký respekt a obezřetnost. Nahmatávám slzný plyn a připravuji se na nenadálé akce. Být připravený patří mezi mé zásady. Nic není horšího, než když se člověk nechá načapat na holičkách.
Rozhlížím se kudy utéct. To je moje další zásada. Vědět kudy uprchnout. Jak se dostat do bezpečí. Snažím se být nenápadný a doufám, že si mě ta svalnatá ženská nevšimne.
Už je bezpečno. Vystoupila si.
Asi bych měl skončit s novinařinou. Dokud jsem nezačal dělat v mediích netušil jsem, co se ve světě děje. Teď mi v jednom kuse chodí maily ze záchranky, kam vyjeli, kolik zraněných, počty mrtvých. Denně několik desítek a pokaždé se ty ženské poperou i někde, kam rád zajdu.
Začaly mnou poletovat depresivní myšlenky. Vidím svět zakaleně, tmavě, a v šíleném tempu. To co vnímáme, když chodíme po ulicích představuje jen fasádu, kůru stromu. Vnitřek prožírají paraziti. Hloubí si tunýlky a únikové cesty.
Já, když jdu po ulici, vidím machinace, bandy a podlé činy, které se dřív lidé dokázali představit jen v noci. Světla už se dneska nikdo nebojí. Je neustálá pekelná tma a den není na dohled.
Šovinistickej prasák
Šovinista. Jo, to jsem přesně já. Bojuju za mužská práva. Nechlubím se tím, protože bych dostal pořádnou přes držku. Snažím se zapadnout. Aspoň na oko.
Pár ženskejch jsem za život pořádně zmlátil. Tři, možná čtyři, podle toho, jak se to počítá. Poslední jsem si nepodal úplně. Jenom jsem ji vrazil jednu do tlamy. Pěkně se divila. Než se z toho probrala a stačila se ohnat, tak se na ni vrhly další holčiny, co se rozhodly mě chránit. Zřídily ji pěkně. Odcházela s držkou totálně nakřivo. Chvilku se bude stydět chodit po barech
Raděj jsem potáhl z cigára, než abych zase zavzpomínal, co se tehdy stalo.
Ne! Musím s tím bojovat. Když si to neřeknu otevřeně, jak to vyřeším? Člověk by měl být upřímný aspoň k sobě samému.
Neměla mě, čubka, poplácávat po zadku!
Jsem v jádru citlivá duše jako každý chlapík a vždycky mě to sebere. Jsem vysazenej na svůj osobní prostor. Pořád by mi jen ohmatávaly prdel. Nejhorší jsou nalité ženské.
Prostě mě to sere a nehodlám si to nechat líbit. Že si ostatní zvykli? No a co! Mě to vadí… stejně jako ty kecy co vedou: „Hej, ptáčku, seš ňákej upejpavej.“ nebo: „Neukážeš nám krapet kůžičky?“
Nejsme přece žádné hračky. Jsme muži! Ne klučíci nebo ptáčci, jak na nás pokřikují.
Možná, že si na mě jedna z těch ženskejch bude chtít počkat a pěkně rozmašírovat o nějakou zeď. Jen ať číhá. Neberu všechny ty steroidy pro nic za nic. Makám na sobě denně. Až si něco zkusí dostane nakládačku, že to nepoznala. Za všechny znemožněné kluky!
Novinářská prácička
Další můj článek kompletně překopala. Vymyslela si plno čtivých nesmyslů a podepsaný jsem pod tím, samozřejmě, já. Co říkat lidem, až mi budou volat, že jsem psal hlouposti? Prý „trošku ti do toho šáhnu“. Nepoznávám jedinou větu!
Lepší vyjet do terénu než se s ní hádat. To je pořád: „Kocourku, naší prodejní strategii nerozumíš, ale sluší ti to dneska.“ Jednou jsem ji dal facku a zlomil jsem si při tom čerstvě nalakovaný nehet. Proto mi asi dělá z článků takové paskvily.
Někdy si přeji, aby opravdu existoval chlap, pořádný mužský, co by se takových feministek nebál a zmydlil je. Kéž by bylo něco pravdy na té pověsti, co slýchám…
Tak co mi přišlo za hlášení ze záchranky? Malý chlapec chtěl ukončit život skokem z mostu? Hrozné! Co ten může vědět o světě? Co ho k tomu může dohnat? Dospělou ženskou, co si nadělala dluhy chápu, ale ne muže a děti.
Za chvíli se vezu s fotografkou za jedním pánem, kterému se zastřelila manželka. Významná politička. Cosi na ni prasklo a bulvár to nehorázně rozmázl. Bezdětná, jen manžel, co ji podváděl. Tak prostě vzala pistoli a ukončila to. Dá se tomu rozumět…
„Ahoj, klučíku, pěkně rajcovní výstřih! Dem se podívat na zoubek tý, co si ustřelila hlavu?“ přichází dobře naladěná fotografka. Vadí mi, protože mi nikdy nekouká do očí, ale pořád pokukuje mezi nohy. Jednou si chtěla dokonce šáhnout na moje bradavky.
„Víš proč panáčci nikdy nebudou tak dobrý řidiči jako ženské?“ ptá se mě a při tom stíhá otáčet volantem. „Jste totiž, strašně uprdění. Pořád myslíte na rodinu, na nákupy, na to jestli vypadáte dobře. Jak to, Danielku, máš vlastně s ženskýma?“
„Zatím nic moc. Nějak nemůžu najít tu pravou.“ Přiznávám.
„Bože chlapy, typické! Vy furt jen hledáte ženskou ve zbroji na bílém koni. Budoucí matku vašich děcek. Chce si to trošku užívat. Zasexovat! Nebo ti snad ženské smrdí?“
„Popravdě, jo. Zpocené ženské jsou hnusné a to jejich pižmo!“
„Hele, správná ženská má smrdět! Možná seš teploušek? Neuvažoval si o tom?“
„Ne, nejsem gay.“
„Mě by to vůbec nevadilo. Dívat se na dva klučíky, jak si spolu užívají mě děsně rajcuje. Nic proti gayům. Ale lesby jsou nechutné!“
„Já se na porno nedívám.“
„No hele, kdybys měl nouzi, jsem tady pro tebe. Mám útulný staropanenský byteček.“
|