Vzpomínka na domov
,,V budúcnu,v budúcnu."
Na Karlově mostě,
na čaji o páté,
na privátě?
Nevěřím,že setkáme se!
Srdce mozek šálí,
syntéza naděje a víry omamuje.
Domů,domů raději!
Touho,sedmimílové boty navlékni,
mě do batohu přibal
a jako vzpomínku chatrnou ke dveřím rodným odnes.
Skleníkovým efektem zasažená,
spokojená usnu
v náručí s plyšovým medvídkem.
Matka a pomeranč,
vigvam a totem.
Hrabě Monte Christo mi kdysi řekl:
,,Čekej a doufej."
Mnohem později dodal:
,,V tvém případě,děvče,bojuj tvrdě
o právo na život ve světě svém,
jinak msta a závist v prach tě změní."
A potom na lavičce před domem
Athéňanka Thais mi uštědřila radu:
,,Mužů se nestraň,
braň všal tělo,rozum a pravdu o citu,
v důvěřivosti a naivitě
snadná kořist jsi pro ně!"
Domove,sladký domove.
Váza a háčkovaná dečka
babičku k večeři volají,
brýle a noviny rozpustile na piáno brnkají
a křeslo s gaučem si stýskají
na bolavé klouby.
Kroky tiché však dále bloudí tmou.
Bílá paní a cvičená opice
vstupné do muzea hraček vybírají,
štěně papuče trhá
a členové rodiny rádoby
miliony v loterii vyhráli.
Domove,stejná jsem.
Bledule odkvetlá v šedi pracovního dne,
nadšenec a vynálezce,
snacha kupčíka a manželka orla.
Domove!
Klekánice učí ve škole,
víla ve špitále v kuchyni zaskakuje,
Viktorka v Hollywoodu dělá kariéru.
Domove,
fantazie mi džíny vyprala
a já poznala,
ať kdekoli ve světě za stůl se posadím,
hrnek špinavý umyji,
televizi zapnu,
šaty vyžehlené na ramínko pověsím,
vždy v noci ve spánku
otevřeš ke mně dveře,
a vejdeš
a na dobrou noc mě políbíš.
Obrázky ze života 1999
|