Ty ve mně pořád ještě dejcháš?

 Já doufala, žes’ umřela!

Vyzrazená 

 ve mně se skrejváš

vysíláš bolest do těla.

Nosím tě v sobě,

když on tě nechce.

 jsi strašně těžký břemeno

Odešel s úsměvem,

odešel lehce,

měl sebou vzít tě... za věno.

Tak dej si pauzu,

vem si dovolenou,

bylas' mu málo,

on chtěl víc.

Odpustit můžu,

nikdy zapomenout.

Tak dej si pauzu,

leť na měsíc...

Jenže já bez tebe,

byla bych prázdná.

Rostla jsi ve mně

dnů bezpočet.

Ne... neodcházej..!

Zůstanem spolu..

Jednou mě vezmeš 

 na  d l o u h ý     L E T .  .  .