|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Posilním se kusem svého času
nazbyt,
zaseju sebe
do brázd
chuťových pohárků,
ochutnám se
a zvrátím
kostmi napřed
bez nadechnutí
těsně před tím
než se sestavím zpět,
zhasnu oči
a budu vidět
do sebe
a odvracet se
jediným okem nemrknout
tát rychle
po vzorech ledovců kolébaných vlnami
Sahary,
sehnu se k moréně,
vylovím pomyšlení
na Tebe, jak žízní
cvrlikáš po melounu
a noži
a ruce, která by
se mihla
a byla by moje, sesterečná dvojnice
té Tvé v zaklesnutí
společného spánku
na krku poledne
k uškrcení, spěchej
spěchej, můj čase nezbyte,
přitlač na pilování hlasivek
jak se hlásek protláčí
mezerou v mase, uslyším Tě
jak bučíš po žvýkaném
před tím než sklouzne svalem
do jeslí šťáv, kde se kapky
nechutí sliní
v koupališti slov
prodávených dovnitř, připrav se
na blud v útrobách, budeš
ve mně nebo snad
já v Tobě
a bude rozklad na prvočísla
v tom pekle budeme oba prožívat
ráj.
Spal se
a zbytky hoď psům
na hranici budou tleskat
až k zešílení rozpálených
dlaní
tlamy urousané popelem
čichají život
tam někde v uzoufání
kde lsti lezou po čtyřech
a čekají na kata, kde
ze zemí sesbírají paměti
jatek
a nebudou se ptát,
čí krev či spolykaná hlína
tu vězí netknutá, budou
číhat na procitnutí
v okovech
před posledním ránem
v útonech představ,
budou vědět, že
pád trvá a dno
je blížší.
Zalomím zbraně
na prsou a počkám
až se něco pohne
zpomaleně
životem, hrou
na ostatní, něco
v márách s nebesy,
vyklopené
se šklebem fraku
a naftalínového motýlka,
něco s divy šarlatánských
kněžíků,
s úkryty v sutanách
za kříži
v němých verších
jen pohyb úst
v hlasech modlenců čekám
na každou novou
hodinu
až se zvedne
odpluje nařasená k nevěstincům
ráje, kde už je všechno konečně
grátis.
|
|
|