Lin Sien Ti (Občasný) - 22.10.2008 > egil> Dobře, Egile, a proč nenapíšeš rovnou, že tě něco z mnou napsaného zvedlo ze židle, jestli teda můžu vědět? Tvé tvůrčí principy jsou vidět v tvém díle, kde jinde? Nezaobíráme se přece hlubinně psychologickým rozborem jeden druhého mimo texty. Chceš snad tvrdit, že co vyleze jako dílo nevzniká z tebe? Také jaké koukání pod ruce - sleduji dílo a snažím se je citlivě vnímat (to citlivě znamená třeba i to, že mě něco pobouří, naštve). To, co se postupně rodí směrem k dílu, je podle mne tvůrčí proces, a to co vznikne dílem, je zrcadlo tvůrčího principu (nebo tvůrčích principů spíš) daného autora, nebo není? Pokud je pro tebe nejdůležitější intuice, jak píšeš, tak proč tak hrozně následně rozumuješ nad dílem, které si právě intuici žádá. A ty dodáš něco naprosto osobního, mimo dílo!, jako "duchovní malosti a nedozrálosti aurtora". Jak to, Egile, můžeš vědět, kam autor dozrál. Tohle jsi vyčetl z díla? Či jsi to také vytušil? A smím-li být zvědavý, na základě jakých signálů? Proč přenášíš svoje pochybovačné smýšlení "o díle" na mne? Pokdu mám určité básnické sebevědomí, které tě dráždí, jsou minimálně dvě možnosti. Buď lžu a předstírám všem tady, anebo opravdu vím a cítím v tom, o čem píšu a co zobrazuji. Tedy jsem toho zralý. Volbu nechávám na tobě.
Ohledně toho co tu od tebe následuje - prosím, pokus se o trošku odstupu, a podívej se pod svými texty tady na totemu, kolikrát jsem ti napsal, že mě tvé texty oslovují a kolikrát ti něco vytkl (subjektivně). Takže tolik ode mně o podsouvání. Pokud si chceš řešit fise, neřeš ho se mnou, nemáme (pokud vím) s ním žádné vztahy. Když tě něco neba, tvá věc, jen mi tu nekaž morálku, k čemu se nesmím a jak vyjadřovat.
Přesto trvám na hóódně širokém tolerujícím úsměvu.