V údolí plném temných stínů

Běsů, kteří zkázu věští

Pavouk, co snová z jedu slinu

Láká kořist, mysl třeští…

Opilý krví, s kocovinou

Vyhlíží oběti další

Bludičky, které stránku stinnou

Vyměnily za klam s falší

Tím údolím přízraků, zkoušek

Co se topí v husté mlze

Kde v zármutku utone doušek

Oko roztéká se v slze…

Rukama slepě tápající

K svému cíli klopýtáme

S černou páskou na očích, líci

Dar světla nepoznáváme

Údolí noci, trýzně, strachu

Bolest zvykem, hnus a špína

Tvé prokletí se plazí v prachu

Dál nesena dávná vina

Nad tvojí hlavou těžká mračna

V povětří hejno černých vran

Tvých pádů propast věčně lačná

Sytí se, sytí ze tvých ran…

Údolí značek, stínů smrti

Jediný domov, co tu mám

Pouto nás váže, byť též drtí

Přimykám se i utíkám...

Odvracím stranou svoje tváře

Ne, nechci s tebou už nic mít

Pak znovu puká srdce žháře

Běžím ti milost vyprosit…