|
3.12.
Manžel byl ráno nebývale při chuti. Vrhl se na mě jak zvíře, až jsem překvapením zvlhla. Potěšilo ho to, zpomalil a začal s nekonečnou předehrou, která mě dohání k šílenství. Prosila jsem ho, aby mi to už udělal. Nesmiloval se, dál mě nelítostně laskal, hladil, ocucával a sadisticky pozoroval jak jsem mokřejší a mokřejší. Dohnal mě k předčasnému orgasmu a teprve potom si mě vzal. Strachovala jsem se, že bude chtít překonat rekord ve výdrži a já se unudím k smrti. Naštěstí ale začala Kačenka plakat a Ondra s Kubíkem bušili na dveře, že sestřička zapáchá, ať jí jdu okamžitě přebalil. Tomáš prozíravě zrychlil pohyby a do minuty byl hotov. Rekord nepadl.
Šla jsem s Kačenkou na procházku. Nádherné počasí. Jasno. Na obloze pastelově zažloutlé mraky, srpek měsíce ve tvaru písmene D, zapadající slunce. Impresionismus. Chodila jsem s kočárkem po sídlišti stále dokola, nos mířící k nebi a kochala se. Dokonalost dojmu mi zkazila až Kateřina, která se probudila a vřískala a vřískala. Houpala jsem, popobíhala, nic nepomáhalo. Uklidnila se až doma, když se mi chtivě zakousla do nalitého prsu. Nechala mi tam otisk prvního zoubku.
Drilovala jsem s Kubou angličtinu. Jen jsme začali, už přispěchal manžel, v ruce příručku Efektivní metody učení.
"Takhle mu to znechutíš. Děláš přímo učebnicové chyby," kritizoval mě a významně klepal vztyčeným ukazováčkem na tvrdé desky knihy.
Klid, hlavně klid. Opakovala jsem si v duchu, praštila s anglickým sešitem a zařvala:
"Tak si ho to nauč sám!"
Uklidňovala jsem se loupáním jablek. Manžel běžel za mnou do kuchyně, usadil se na židli, spokojeně sledoval, jak krájím nekonečného hada a zasvěceně přednášel.
"Kuba zítra píše písemku," výhružně jsem procedila mezi zuby.
"Nesmíš se nechat stresovat časem. To je chyba," neodpustil si Tomáš, ale raději vyklidil pole.
S Kubíkem to vzali zeširoka. Vytahovala jsem z trouby hotový štrůdl a oni se teprve dostali k praxi. Teď malují obrázek k pátému slovíčku. Efektivně se učí už dvě hodiny. Doufám, že zítra pošle doktor manžela do práce, jinak Kuba propadne.
4.12.
Kačenka spí. Sedím v pracovně, předstírám, že účtuju a potajmu tady datluju. Musím se vypsat ze stresu. Večer přišla SMS od Petra. Jasně jsem mu říkala, ať mi nepíše Miluji Tě přes mobil. Kdo to má uhlídat. Obzvláště teď, když je Tomáš doma. Ještě, že mám preventivně vypnutou hlasitost. Neměla jsem si s Petrem začínat. Kdo to ale mohl tušit. Je starší než já a blbne jak zamilovaný zajíc. Taky bych se s ním chtěla vidět, ale copak já se někam dostanu? Po třech hodinách mé nepřítomnosti by Kateřina řvala hlady tak, že by po mě manžel vyhlásil celostátní pátrání. Prý si jí mám vzít sebou. Blázen. Myslí si ješita, že je jeho. Nesmysl. Početí z jednoho úletu? A hlavně, Kačenka má Tomášův kukuč.
Včera jsem se dívala na reportáž Na vlastí oči o G-bodu. Ženy si ho nechávají chirurgicky zvětšit, aby si více užily rozkoš. Já G-bod nemám příliš citlivý, orgasmus dosuhuju drážděním klitorisu. V pohodě si vystačím sama rukou. Nejsem na mužích závislá. I když mě milování s nimi těší, je to spíše o výměně energie než o živočišné potřebě. Možná je orgasmus přes G-bod intenzivnější, ale operovat bych se nedala. Má nezávislá samostatnost mi vyhovuje.
|
