|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Buddhismus
„versus“ křesťanství
Na
tomto webu se ve fóru objevují určité zavádějící
myšlenky a jako reakce na ně kupa spekulací, což
nejspíše k ničemu dobrému nevede. Nemám o
křeťanství ani o buddhismu nějaké encyklopedické
vědomosti, ale přesto jsem leccos pochytil, abych mohl určité
věci uvést na pravou míru.
Pokud
bychom přijali falešné předpoklady, mohli bychom snadno
vyvozovat nesprávné důsledky. Křesťanství a
buddhismus si v zásadě neodporují, i když jdou zdánlivě
proti sobě a částečně odlišnými metodami.
Odlišnost cesty je způsobena odlišnou mentalitou,
odlišnou strukturou těch, kdo po ní jdou, ne cílem
který je sledován. Teze z fóra, na které
reaguji jsou psány v následujícím textu
italikou.
Křesťanství:
Svět je reálné Boží dílo.
Bible
začíná slovy na počátku bylo Slovo. Z hlediska
bible je svět stejně reálný jako třeba počítačový
program – je to Boží projev / myšlenka / sen.
Buddhismus:
Svět je halucinace.
Základní
Buddhismus Pálijského kánonu se otázkou
zda je svět skutečný vůbec nezabývá, stačí
mu že je skutečné utrpení. Zabývá se
otázkou “probuzení”, osvobození od
utrpení. “Probuzení” je to opisem změny
stavu vědomí. Ježíš nazývá dokonce
neprobuzené "mrtvými". "Ať mrtví
pohřbívají mrtvé, ty pojď se mnou".
Křesťanství:
Člověk je Boží stvoření.
Teď
jde o to, co je ten Bůh, jestli z Jeho hlediska není člověk
pouhou myšlenkou, snem.
Buddhismus:
Člověk je přelud.
Spíše
jsem se doslechnul, že člověk je zraněním mysli. Oddělené
lidské vědomí je z Buddhistického hlediska
prostě omyl. Jestli náhodou to Ježíšovo
Království Nebeské není to samé co
Nirvána? “Přijímání osob není
u pána” – lze interpretovat jako popis neosobního
stavu, vyvanutí, nirvány.
Křesťanství:
Příčinou zla je zneužívání
svobodné vůle člověka.
Ano,
příčinou zla je hřích, jednání v rozporu
s Boží vůlí.
Buddhismus:
Příčinou zla je nevědomost o tom, že svět je halucinace.
Hřích
“křesťanů” a “nevědomost” Buddhistů jsou si
velmi podobné, v obou případech je to hloupost. Proč
asi křesťanství radí člověku odklon od světa a
přimknutí se k Bohu? Praktické morální
zásady jsou v Buddhismu a křesťanství až podezřele
podobné.
Křesťanství:
Zlo je zapotřebí
odstraňovat, bojovat proti němu.
Opravdu?
Ježíš říkal lidem, že plevel se netrhá,
aby se současně nevytrhalo obilí, že od toho je až čas žně. Že
se nemá odporovat zlému zlým. Co je pro
nevědomého plevel, pro moudrého může (ale taky nemusí)
být léčivka, pozor na to.
Buddhismus:
Zlo je zapotřebí ignorovat.
Mniši,
kdyby nebylo možné konat dobro, neříkal bych Vám
abyste konali dobro. Ale protože to možné je, říkám
vám: konejte dobro. Buddhovo řešení není
“bojovat proti zlu”, ale vytěsňovat ho dobrem. Je to tak
velký rozdíl?
Křesťanství:
Pravda je sdělitelná slovem a poznatelná.
Když
Pilát položil Ježíšovi otázku "co je
pravda", bylo mu odpovědí mlčení.
Buddhismus:
Žádná pravda neexistuje.
Pravda
o jménech a tvarech, které jsou relativní - je
pochopitelně také relativní. Z určitého pohledu
to můžeme brát tak, že Buddhismus vzal tezi o tom, že nemáme
dělat boží obrazy velmi vážně. Jedině Prázdná
mysl, netvořící mentální obrazy spatří
Pravdu. Kdo stojí o to uvědomit se v Pravdě by o ní
neměl moc mluvit.
Křesťanství:
Dokonalosti člověk nemůže
dosáhnout, ale může si profil značně vylepšit aktivním
působením pro dobro všech.
Vzpomínám
si na Ježíšův výrok "buďte dokonalí!".
Přece by to neříkal, kdyby to nebylo možné dosáhnout.
Buddhismus:
Dokonalosti lze dosáhnout
nicneděláním, nicnechtěním a nicneplánováním.
Buddhismus
(alespoň v původní čisté podobě) se nezabývá
dosažením nějaké "dokonalosti". Ježíš
taky říkal, že lidé mají žít "jako
ptáci nebeští", že nemají sít
ani sklízet, že se nemají starat o příští
den, protože ten dnešní má dost starostí
sám pro sebe. To se nemůže brát doslovně, jako to
buddhistické “nicnedělání”. Oni ti
mniši leccos dobrého dělají pro tento svět, ale
je to práce v rovině, která je materialistům skryta.
ÓM
TAT SAT SARVA TATHÁGATA
(nechť
jsou pozdraveni všichni takto jdoucí)
|
|
|