Báseň č.1

Slzy vyschly po meči.

Vztek vymřel po přeslici.

/Tak nestůj na zápraží,

ale vejdi dál./

Slzy vyschly po meči.

Smutek vymřel po přeslici.

/Svlékni se z hadí kůže

a já ti podám pohár s teplým mlékem./

Slzy vyschly po meči.

Čin vymřel po přeslici.

/Za stůl usedni a zapomeň na to,

jaké divy či běsi světa tě zahnali,až ke mně.

Mezi tím ti povím dávno zapomenutou pohádku./

Slzy vyschly po meči.

Hrdinství vymřelo po přeslici.

/Dle ran na srdci spočítám tak jako na letokruzích

tvé stáří...A jak to bylo dál v té pohádce?

Princ vyskočil do sedla svého věrného koně

a vyjel do světa hledat svůj sen,

který ve skutečnosti neexistoval./

Slzy vyschly po meči.

Něha vymřela po přeslici.

/Na skutečnost každou chvilku šlápneš,

sen prsty ale nezachytneš.

Klíží se ti oči únavou,

však konec mého vyprávění na počátku najdeš./

Slzy vyschly po meči.

Nerozhodnost vymřela po přeslici.

Spát s otazníky sluší pouze Smrti,

ne životu!