| čtenář Pastevec - 18.3.2009 > Zeanddrich E.> Vyjádřit se, to bych mohl, ale spíš bych zklamal, než potěšil. Ono je rozdílné hovořit ke křesťanství a budhismu v čisté podobě a v podobě praktikujících lidí. Navíc jsem naprostý laik, samouk, spíš nedouk v této oblasti. Mám za sebou diskuse s dcerou, která studovala religionistiku, pak bych doporučil návštěvu přednášek pánů Štampacha, Paďouka, Halíka a pod. Já sám pocházím z rodu chiliastů (abrahamitů,deistů,ariánů,či jak byli nazýváni), kteří uznávali "světlo" v sobě. Bylo to lidové hnutí, s přihlášením se k víře po tolerančním patentu, krutě potlačované vystěhováváním do ciziny, vezněním, odebíráním dětí. Svým způsobem vzpoura proti kléru, odmítání obřadů, daní atd., na druhou stranu život ve víře a nenásilí. Kupodivu to byli lidé vzdělaní i bohatí, v hospodaření progresivní a sociálně citliví. Tam se mi zdá určité poselství, spojené s křesťanstvím, izraelitskou vírou i budhismem. Obrátit se k "světlu v sobě", přes svůj život přinášet smír kolem sebe, pro lidi i přírodu. Nikoli tedy, dotknout se tak či onak nejvyššího a být soudcem ostatních lidí. I "lidská spravedlnost" může být často zlým omylem, jak dokumentují dějiny. Tedy, nevím, zda jsem potěšil.
| |