Zpěv půlnoci
půl noci... usedám vprostřed rozryvu
tmím se, padám do hluboké strže
a vzápětí zdvíhám hlavu
šplhám po štíhlém krku luny
mizím ve světle, má první tvář je bez obrysu
a ona druhá je hmatnou vidinou Tebe
--- sousoší ---
dva sčítající se okamžiky prozření
A ticho shledává se samo v sobě
jen kuchyňské hodiny na doslech
věci v mdlých stínech, v jejich patině
dotkneš se.... slovem? A zapomeneš svá ústa v nich
Brodím se krvácejícím úžasem němý
zpovědník, lhář, vyhnanec....
nesu svá jitra v útrobách nastávání
a má bosá chodidla na samém jeho dně
jsou vyrvaným hlasem z hrdla tmy
|