Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 23.4.
Vojtěch
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Jeden den
Autor: kaulik (Občasný) - publikováno 17.6.2000 (00:25:35), v časopise 20.6.2000
Jeden den

(Ráno)

6:40 (přesně). Hroznej zvuk. Každej budík zní hnusně. Ale tenhle elektrickej dvojnásob … je dálkově řízenej … prej z Frankfurtu … nad Mohanem. Groteskní představa. Neviditelný vlny z antény ve Frankfurtu lezou lidem do jejich postelí a způsobujou husí kůži. Miliónům lidí … dva tisíce kilometrů kolem dokola.

Novej den je tady. Oční víčka jakoby věčně patřila k sobě. Žaludek se také neraduje. A v uších kvílí vzpomínka na zvuk budíku. Vybavuje se mi rachitický lektor podnikového kurzu „Pozitivního myšlení pro vrcholový management“. Představuji si, jak tento neurotický člověk stojí v ranní rose při východu slunce a radostně vítá nový den. Obraz více směšný než inspirující. Podnik vyhodil zbytečně peníze. Prostě nemám pozitivní myšlení. Zejména ráno. Jediný co by mi v této chvíli způsobilo potěšení je zůstat v posteli.

6:45 (přesně). Znova začal ječet budík. Každejch pět minut ta bestie kvílí dokud nevstaneš. Kdyby někdo z toho Frankfurtu viděl do všech těch postelí. To by musel bejt hroznej pohled. Rozlepuju oční víčka, ale stále spíš po hmatu vyrážím do koupelny. Pohled do zrcadla mi jen potvrzuje, že tělo je obrazem duše.
Několik okamžiků klimbání na záchodovém prkénku už nic nemění na tom, že čas spánku a nevědomého odpočinku je nenávratně pryč. Někdo bouchá na dveře koupelny. Lektor pozitivního myšlení je určitě bezdětnej. Nebude asi ani ženatej. To se mu to pak pěstuje pozitivní myšlení.

Nedá se nic dělat, začínám se smiřovat s krutou realitou novýho dne. Z dětskejch pokojů přichází strašnej řev. Prej hudba. Navěsím na sebe uniformu úspěšného mladého manažera. První ranní pusa manželce je cítit acetónem. Lakuje si nehty. Vyndávám telefon z nabíječky a chce se mi řvát: „Ne, ne, ne … takhle přece nechci žít!“ Neviditelnej naviják mě ale už táhne k autu. Překročením domovního prahu se ocitám na veřejnosti. Automaticky přidávám grimasu moderního muže dnešních dnů (s pozitivním myšlením).

… pokračování někdy


Poznámky k tomuto příspěvku
Čtenář - 20.6.2000 > Celý text je velmi realistický, uvěřitelný. Zápisky na okraj dne, jen tak vyvržené, aby si člověk ulevil, odpoutal se od koloběhu. Myslím, že je to spíš stesk soukromému deníčku. Věřím, že lze bludný kruh překročit, třeba je tenhle text, první krokem...
Body: 1
<reagovat 
Čtenář - 20.6.2000 >
Body: 3
<reagovat 
HACKMAN (Občasný) - 20.6.2000 > Věřím, že lze bludný kruh překročit, třeba je tenhle text, první krokem...ono ten krok lze udelat-..vim to
Body: 3
<reagovat 
vanesa () - 18.10.2000 > dobrá povídka :-)
Body: 3
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter