|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Sentimentálně terapeutická
Málem jsem zastavila autobus do Ml.Vo. Ochotný řidič kývl do vedlejší kabiny a kolega vezoucí lidi do Se. mě už mimo stanoviště nechal nastoupit. Sedla jsem si k oknu u dveří. Vytáhla si Ferlingettiho, prohodili jsme s hodným bodrozadkým řidičem pár slov.
Při výstupu se mě zeptal co čtu. Já, že Mexickou poušť. Prý to zná. Že si všiml, jak jsem v jednu chvíli zčervenala.
Vím kdy.. oči mi sklouzly na krásnobarevnou krajinu.. z rádia zpívali něco o rozbořeném domě, v knížce psali něco o rozestavěném domě.. myslela jsem na svého muže a na bratra..
Nevěděl,že jedu k výslechu ohledně bratra.
Nevěděli jsme, že cestou zpátky vlakem do Vo. budu číst o vlaku jedoucím noční pouští..
..právě ve chvíli, kdy zastavíme ve stanici Vr.Ja., tam otec mého dítěte strávil poslední měsíce života..
Někteří řidiči jsou zvláštní senzibilové..
|
|
|
