sychravo je, smutno

na lesklém chodníku

kráčejí stopy

kamsi do neznáma

kdos opustil můj prostor

šel a sám neví kam

sdílejíc vzpomínky

vrací se a odchází

pro zapomnění

k Otci Svatému

jehož jméno...

se těžce vysloví

i když je nejhůře...

smutná a sychravá

tělo své v bolesti

na rtech s modlitbou

ukončená muka...

už jdi a nevracej se zpět

nedívej se na mne

nech úzkost svou odejít

s tím

že nejsem

a nechci být

nepiš a nevolej

NE, je silnější než já!