Na Plaça de Catalunya obři na bruslích
krouží vjíždějí rychle do přilehlých ulic
vracejí se a přinášejí sklonek dne
červánky
romanticky se šklebící hejna školáků
Pomalé kouzlo tance tebe od tebe
kterou znám věčnost
a slabou chvíli než zhaslo slunce
doteky posunek dlaní záře
vůně káv a parfémy...
A ty mi z tmy
a ty mi z tmy:
Když půjdeš dolů dojdeš svého moře
zvykneš si na řeč probleskující jak plamen
pohostinnost náhlých setkání
když půjdeš dolů sejmeš stesk a tíseň
ze tváře ztracené uprostřed Evropy
