„ Ahoj Magdalen! To snad není pravda, jak jsme se to dlouho neviděly? Tři tisícovky let? To je neuvěřitelné.“

 „Taky tě ráda vidím Ištar.“

„Né, Ištar už né. Nechala jsem se přejmenovat na Afrodité, příjde mi to hezčí a Arés na tom trval.“

„Kdo je Áres? Nepamatuju si ho ze školy… Počkat snad to není ten svalovec, co chtěl do postele Artemis?“

„Jistě, že je, ale on už takový není. Víš sem moc ráda, že sem tenkrát plácla s Mardukem, byl to nervák. Za to Áres to je můj miláček, jen se dal na bedny a trochu moc sází, ale já mu to vždycky odpustím, znáš mě, jaká jsem.“

„A co ty vůbec děláš Ištar? Né promiň, Afrodité.“

„Prodávám lásku, je to docela fuška v týhle době. Astronauti jsou po tom, jak diví a na Jupiteru se tím doslova polejvaj. Áres z tim moc nesouhlasí, ale já taky nemám žádný keci na to, že odjel na misi do Doomu. Jen dvojčatům se stýská, ale poslala jsme je na tábor do Matrixu, takže jsou spokojení. A co ty Maggie? Povídej, moc mě to zajímá!“

„Já? Nic moc, pracuju teď pro jednu feministickou firmu. Je to náročný, ale na peníze si nemůžu stěžovat a každej měsíc fasuju novej plasmovej kulomet. Jen s podepsáním jejich smlouvy jsem ztratila na city nárok. “

„Počkej ty sis po Jesusovi nikoho nenašla?“

„Jo jednoho jo. Jmenoval se Satan a sliboval mi, že to bude úplně jiný. Bylo, ale před nějakou dobou mi řek ať jsem radši lesba, že má nějakou důležitou misi pod zemskou kůru.“