|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Poslední růže pro Casanovu
Autor: sklem (Občasný) - publikováno 31.1.2010 (22:10:27)
|
|  |
Stačil ti mžik, tak jako kobře roztáhnuvší límec a stal ses chvílí, kdy hvězdy padnou k ženským nohám. Tehdy se všechna upejpavost stáhla do kouta tvého černého sklepa, plného židlí, které sis z rozmaru zahříval.
Večer co večer, vláčel ses po podlaze vonící pudrem a bosýma nohama. Kozlík, Bůh, duše orající svůj temný lán.
Časem tě slova pohltí, dost možná, říkal sis a varoval se pohledu do zrcadla.
S tekoucí Zemí pod nohama a hlavou vychýlenou z oběžnic, říkal sis, blízkost je zrádná jak muleta, prostřená k pikniku pod balkónem. A stejně jako na bráně štítek varující: „Pozor zlý pes“, střežil sis svůj pohled z odvrácené strany Měsíce.
|
|
|
