už několik dní

jen tak bezcílně kličkuji

po těch opuštěných,tmavých a špinavých chodbách

svého vlastního bytí

snad chystám se otevřít zamčené ty dveře...

                    tam v duši

                      v mé,tam, v ní

opět a znovu zjišťuji

že ona skutečnost zjevivší se ve snách

tě jednou chytí

jak lovec divoké zvěře

a mě pohání ta samá síla

jako pohání onoho jelena hledajícího malou smrt

aby v jeho náručí

nalezl tu pravou...

však klíč od těch dveří

jiným způsobem nenajdu...