Strach

a mysl tápe

chuť krve tak odporně vzrušuje

něco tam dole křičí

ale tak strašně z dálky

jen v mlze občas náznak záblesku

houkání majáku přes oceán věků

loď rozbitá na útesech doby Síly a Rozumu

Až drak procitne a odpoví světlu na druhém břehu,

pak znovu ucítím pod nohama palubu.