TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Jaro
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 2.3.2010 (07:38:46)

Nad semafory za tmy

svítí stříbrná

to úplněk

se vznáší nad vodami

a spící kachny

plavou jeho tváří

právě na hladině van

usnul čas

zuji si boty

a svléknu kůži

je jaro

z polí je cítit hnůj

Poznámky k tomuto příspěvku

Navždy už bez tebe (Občasný) - 2.3.2010 > No s tím hnojem... včera v noci, když sem se vracela z práce, a šla podél hřbitovní zdi (tak jako vždy, když jdu do a z práce), tak jsem konečně po tý dlouhý zimě poprvý ucítila vůni země - jak sníh roztál a objevila se půda. ..Nasávala sem, jak nejvíc to šlo. Byla to naprostá paráda! A bylo mi fajn. Hřálo u srdíčka. Ano, svléknem si kůži, je jaro!

		<reagovat

čtenář ukolébavkin - 2.3.2010 > cítím jaro. hezké.

		<reagovat

andzi (Občasný) - 14.3.2010 > nádhera, tohle kdyby někdo namaloval.. semafor, měsíc, vodu, kachny, siluetu člověka.. a jak usnul čas.. krása		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + sedm ?

Napsat autorovi (Občasný)