část první
požádal o místo u stolu, byl menší, pečlivě upraven a léta neměněn,
požádal o místo u mého ranního stolu se snídaní a čtivem, držel v ruce panáka rumu a jinak nic, všude kolem volné stoly na stání na panáka přímo stvořené, on požádal o místo u stolu, sednul si a položil rum před sebe, vychutnával tu žádostivou chvilku bolestně- slastného čekání, oba jsme čekali, oba jsme čekali na vyvrcholení tohoto okamžiku, oba nenápadně… já musel, on mohl, fascinující příprava na sobáš, s obřadem soustředění. několik minut se takto trýznil a…. byl tam! s pozdravem odešel, s aktovkou do práce..
část druhá
ještě víckrát jsem ho viděl, občas si přisednul, usmáli jsme se na sebe. výjev jako s předtočeného filmu, moh‘ jsem se na ten výstup spolehnout, sázel bych na něj. pak měsíce jsem vynechal, a přišel jako jindy, zdvořilej, usměvavej, plnej pokory, odevzdání se osudu, sednul si opodál s téměř vítězným pohledem na všechny kolem. těžko pozorovat na metr blízko, loužička pod rumem mně přitáhla zrak a pak on sám. jednu tvář měl napůl zarostlou, na saku chyběl knoflík a druhý se chystal, pečlivý zevnějšek s třesoucí se rukou.., soustředěný pohled na cíl a vítězství je jeho! čtu na zádech v osudu jednoho, co odchází snad ještě pracovat, jednoho, co se bojí večera…
|