TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 22.11. Cecílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

city na pranýři
Autor: Li-duše (Občasný) - publikováno 5.5.2010 (21:56:14)

whispermoonlite (Občasný) - 6.5.2010 > mám z tvých básniček vždycky nejradši ty, kde jsi co nejvíc svá, a toto je ten případ. - měl jsem pocit, že mluví tvé nitro, tvá zkušenost. - že se neuchyluješ k sentimentálním okrasnostem, jak se ti někdy stane, ale že potřebuješ vypovídat o něčem hmatatelném. - a tuším v té abstraktně symbolické malbě i větší hloubku. - např. poznání, které přináší první strofa, není vůbec samozřejmé, vede k zamyšlení. - podobně další strofy, které se dotýkají vlastně největších ontologických záhad: co je a co není? - co je skutečné a kde/jak to je? asi si to neříkáš takto intelektuálně a je to dobře, protože sděluješ symboly a prožitkem toho stavu. - to je cenné svědectví. musím přemýšlet také nad vinou, kterou dávají kapky zemské přitažlivosti. že myšlenky-kapky opadají, je ve smyslu celé básně, tomu rozumím, ale poukaz na vinu je zvláštní, hm. - musím přemýšlet o roli viny a zemské přitažlivosti v celém procesu - napadá mě, že už u Březiny se touha po duchovních sférách křížila se symbolickou-smyslovostí jeho obrazů. - a zde, kdy jsme nezbytně na zemi, ale pochybujeme o její skutečnosti - jak z toho ven? - alespoň jí přisoudíme vinu, i přesto že nás drží před propadem do vesmírného bezedna? i bez těch řečí, nejvíc z textu vnímám tvůj hlas, a to je vždy milé.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli whispermoonlite

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)