„Čau Simčo, dáš si pif?“, Vrchní Jarda šetří písmenka.

Za den jich našetří, že by vydaly na hodně dlouhý předvolební slib. Je to putyka, kam chodí hlavně pivaři.

“Jasně pivo“, řeknu a sedám.
 

Je narváno, tak se vecpu ke stolu a zadkem odstrčím kolegu napravo i nalevo. Hodí po mě šťastným pohledem marihuany a já

pochopím, že mě rádi vidí.
 

Naproti sedí pan Jelen. Nikdo netuší proč mu tak říkají, ani on sám. Jmenuje se Jaroslav Holý, pracoval jako náměstek ředitele Zoo na

Svatém kopečku, je starý mládenec a čerstvě v důchodu.

Většinou sedí sám a čte jakousi přírodovědu...

S námi je většinou v kontaktu jen písní z jukeboxu.  Olympic stíhá Strejček Jonatán pět i šestkrát za večer.

Proto mě překvapí, že sedí u našeho stolu.

Jsme na sebe všichni napreslí i Jelen naproti mně se tiskne radostně k mladé dívčině, která z toho, ale vůbec není nadšená. On zkouší,

už kolikátou záminku, k tomu si sáhnout... „Co máte tady nahoře na zádech za sval slečno?“, ptá se holky. Ta se ošívá s úmyslem odsunout se co nejdál, ale není kam.

Tak se jen zašklebí a řekne: „já nevím“. A Jelen hladí zádička a nožičku a usmívá se „ale víte, no tak, co je to za sval, jak se jmenuje?“ Holka jen škubne ramenem a

odfrkne „ne-vím“.

“Jardo jednu zelenou a tady pro slečnu co ráda pije“, objednává.

“Co ráda pijete slečno?“, ptá se.  „Mám ráda Kofolu“. „No a co do té Kofoly?“, přihodí.
 

„Třeba citrón“, končí holka debatu otočí hlavu a začne si čistit párátkem piercing v nose.

Jelen posmutní kopne zelenou, kopne co sedí v cestě, vstane a opět, jako vítěz nakonec slavnostně získává pozornost nás všech:

Můj milej strejček Jonatán byl šaramantní pán
v rodině černou ovcí zván všemi byl odmítán
Protože strejček Jonatán rozuměl písním černejch vran
Prej s nimi zpíval tolik krát to jejich krá krá krá
To se nesluší vždyť noční klid se neruší
kdo tenhle zákon poruší tak nemá právo žít

A proto strejček Jonatán vymyslel tajnej plán
odešel jednou ráno sám nikomu neřek kam

M: A kam šel strejček Jonatán, strejček Jonatán
Strejček Jonatán, strejček Jonatán 

Strejček Jonatán flašinet koupil si a hrál
s opičkou na ulici stál. A pak šli dál a dál
Jakou si kdo přál písničky lidem vyhrával
po všech městech postával stále se smál a smál

Kam přišel strejček Jonatán měl dveře dokořán
byl všemi dětmi milován smích dával do všech stran
Mama mi řekla: "Podívej, strejček byl živel podivnej"
A táta volil vlídný tón, řek: "(Ne?)smíš bejt jak on"

To se nesluší hulákat lidem do uší
kdo tenhle zákon netuší tak nemá právo žít
A od těch dob staň se co staň chci bejt jak strejček Jonatán
nemít nic a žít jak pán toulat se sám a sám

M: Tak jako strejček Jonatán strejček Jonatán
strejček Jonatán strejček Jonatán.

Strýček Jonatán se svojí malou opičkou
až projdou vaší uličkou tak dejte mi to znát
Já se připojím, za nimi půjdu jako stín
a nikomu nic nepovím budu jen hrát a hrát

M: Tak jako strejček Jonatán strejček Jonatán ...

THE END.