Poprvé jsem vystoupala do výšky 2.300 metrů
(tak maličký Obří hrad se vší bezpečností mytologie)
- tady někde se přehouply roky
převážila se jedna miska vah
- sestup po suťovém svahu
- krok po kroku, pomalu
ostražitost nohou, rukou, očí, uší - jediné
"tady a a teď", co je skutečnost
Filozofie bez těla nahoře
na Majstrovce vysoko v Julských Alpách
vlastně jen spí
ve svém nabubřelém nadhledu jakéhosi "vítězství"
stejně jako Vieweghova knížka za výlohou
knihkupectví v Lublani mezi literaturou "pro každého"
Opravdová síla je jen v sestupu
- výšky za sebou, oči dolů do údolí
smrti, kterou holemi
osaháváme v neschůdném terénu
cestou domů.
|