|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ahoj kámo, jsem rád že jsi tady. Třeba neřekneš ani slovo, ale to neva. Důležitý že jsi tu. Snad Tě zrovna potřebuju. Já nevím. Sedím a hlavou se mi honí spousta myšlenek a vlastně zároveň nic. Jedno odbourává druhé.
Dík že jsi se mnou. Já totiž dneska boural. Divný věci. Po noční jsem jel na melouch, který jsem potřeboval dodělat. Vím, je to kravina. Nejel jsem rychle, vážně ne. Ale najednou jsem usnul. Nevím vůbec co se stalo, jak k tomu došlo. Prostě najednou jsem nic nevnímal a probral jsem se jak naříkal spolujezdec a po hrozné ráně. Naštěstí jsme oba byli připoutaní a spolujezdci to zachránilo život.
Má ,,JEN" zlomenou prsní kost. Mě se nic nestalo.
Přišlo to v nepřehledné zatáčce kterou znám a vím, že se musí projet pomaleji. Nespočtukrát jsem tudy projížděl.
Ale jak jsem usnul, tak jsem musel přišlápnout plyn.
Favoritem jsem přerazil betonový úchyt telegrafního sloupu a vše bylo vyrváno ze země. Sloup byl odhozený téměř dva metry od místa, kde byl zapuštěný v zemi.
Kámo, je to divný. Přemýšlím nad vším a přitom nad ničím. Jen díky...že jsi tu.
Věř mi že jsem si nic nevymyslel. Prostě jsem se asi znova narodil. Já i spolujezdec.
|
|
|