Jsem takhle na jídle v místním bufetu. Rozhlížím se, všude kolem plno podivných postaviček se štítky na klopách... řikám si, aha - jehovisti jsou zase tady, pravidelně jako vlaštovky. Ale jak tak zírám na ty jejich kartičky, žádné slovo se z dálky nehodí na nápis Jehova nebo tak něco.... v tom kolem protančí jedna postarší blondýna a já si narychlo mohu přečíst ten velký nápis "Činitelé božího slova". Hmm, že by to nebyli oni? To je divné, takové ksichty mají jenom oni... maximálně ještě nějaká podobná círekv, třeba adventisté sedmého dne... tak sedím a krmím se dál. V tom si ke mě přisedne jeden z nich, hezky pozdraví a zeptá se me jestli je u stolu volno - ja mám zrovna hubu plnou rýže, takže půlku vyprsknu na talíř a pak stejně raději jenom kývnu - co kdyby si chtěl se mnou povídat, človek nesmí dát na jevo ze umí mluvit, to není žádná sranda. A když už sedí jeden z nich tak blízko rozhodnu se prečíst si tu kartičku úplně celou, chvílemi jenom tak nenápadně jako že nic pohazuju po ní očima, ale pak si říkám, choděj s kartičkama sem a tam jako pošuci tak co, maj to na čtení na co jiného. Začnu mu tedy bezostyšne vejrat na ten kousek kartonu přichycený spínacím špendlíkem a už to konečně vidím - malým písmem je tam napsáno "Oblastní sjezd svědků jehovových" No jo, tak jsou to přece jenom oni, nekouří nepijou a zase po roce se nam přijeli "sjíždět" na Strahov.... ale proč to malé písmo? Že by jim přece jenom bylo již drobet žinantní dávat všude najevo, já jsem ten ženich... egh, tady pardon svědek.