V duhových housenkách se točí mikrosvěty cest
Do mechu čekání jsou položeny prázdné koleje
Jak stezky slimáků se třpytí na balvanech měst
Z rachotu kol se do nich líhnou larvy naděje
Na větvích nástupišť i v mrazu raší pupeny
Dužiny tváří obrácené ke zvonkohrám v dálce
Jen mrtvé vosy cigaret se snáší na zemi
když čísel čtenáři své tašky sevřou v ruce
Duhová housenka už dorazila za listím
a z otevřených úst jí vyrůstají houštiny
Tykadla trolejí se rozechvějí napětím
Pak zacinká a zmizí s okousané rostliny
