Má bolest padá s deštěm

má vůně se tě nehybně dotýká

do kaluže propletených těl

když hladíš vítr

pod deštěm

proutí co tě pálí

uprostřed zmrzačených let

neznatelná hodino

na tvé citadele

zpřetrhaných strun

mé tělo svíjí se

z nesčetných biografií

v potemnělých časech

ukrájím si kousek tebe

pod smutečním bičíkem.