Řeč tvého těla je poskládaná z neznámých písmenek,
které jdou houpavě krůček po krůčku po tenkém řádku.
Jsi krásná jako lilie kvetoucí mezi vousatými bodláky.
Když scházíš po schodech do sálu,
je to jakoby se sněhová vločka pomalu snášela
z božských nebes.
Dole se pak třpytíš jako drahokam mezi šedým kamením.
Hra světel tančí valčík s tvými vlasy.
Stovky očí ti dělají doprovod celým sálem,
když se tvé boky houpou jako bárka v mořských vlnách
za doprovodu vodních harf.
Každý muž by dal život za tvůj tanec.
Každá žena sní o převtělení se do tvé nadpozemské schránky.
Hudba dohrála a ty zanecháváš za sebou stopy snů
na cestičce z úsměvů.
Zůstane po tobě jen pentle sladké liliové vůně.....
|