***

Opustila jsem se

Stará holčička hlídá tělo

zatímco prolétám nad střechami

bambusových chýší

měl jsi mne zavřít do klece

ale ty ne              vrátka zůstala otevřená

schválně

ukládám se do hnízda cetek

asi straky             miluje doplňky

Za záclonou domu tělo

bezradně pokrčené v kolenou

Portrét

Ruce

-zmuchlaný pytlík od svačiny

v kůži z krepového papíru

voskem pokapaný svícen z cínu

na stole tetovaném barvami a vínem

Michael maluje rozmáchlými tahy bez přestání:

sloup na hliněných nohou

vrstvy erozí ohlazených výčnělků a mezi nimi

probleskující dvě šedomodrá plesa

s krystalky soli vyplavenými na březích

porostlých divoce rostoucími maquis

-chomáči neučesaných vlasů-

až k odkvétající louce slámou vonících

bylin

-Po padesátce se žena stává neviditelnou-

okusuje násadu a na levé tváři mu

v delikátně prošedivělém strništi

zasychá flíček od tempery

-Je zima, maluj rychle- mlčím

ale

on zamíchá další várku pestrých tahů

V zajetí vířivé salsy tub a štětců

nevidí mne

ukrytou v stračím hnizdě

Tělo posedává   chvěje se