Zem vstala z mlhy

na skle ženy rosa

ňader dva kruhy

a roku první vosa.

Je chladno v popelu

uhasly hvězdy

zvoní vítr na činelu

jako slova na zdi.

Za níž my snídáme

ve stínu a světle

pod žhavým wolframem

jako ti vedle.

Na stěně kabáty

v oprátkách visí

na těle záplaty

a v nich my kdysi.

Jen víček kapsy

oči zatlačené

v nich zbylo cosi

nikdy nedotčené.