Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
DALLAS - Návrat do ráje
Autor: grammy () - publikováno 26.7.2000 (22:01:48), v časopise 27.7.2000
--- Úplný konec ---

Už je tomu sedm let a sedm dní, co Sue Allen odešla a J.R. trpí nedostatkem sexu. Kde jsou ty časy, kdy byl mladý a ženy na něj sedaly jak vosy na bonbón. Je mu skoro osmdesát a stáří mu do tváře vrylo tisíc a jednu vrásku.
Ten sedmý večer šel se sklenkou whisky ulehnout do svého pokoje. Jde chodbou a srkavě přikrmuje svou cirhózu jater, když tu nahlédne do pokoje své neteře Lucy.
„Spí nahá,“ vydechl J.R. dívaje se na odhalenou hruď skoro čtyřicetileté Lucy. Pomalu k ní přikročil a zatřepal jí rukou před očima. Spí. Zvířecí instinkty se najednou ve starcově těle probudily a J.R. se zmocnil nevinné, ubohé a bezbranné spící ženy. Po minutě se celý rozlámaný vyhrnul z její komnaty, spokojeně se usmíval (jestli se tomuto ksichtu dá říct úsměv) a utíral si pot z čela.

Ráno nic netušící Lucy odchází na svou čarodějnickou seanci. Spolu se sedmi dalšími starými pannami se věnují čarodějným radovánkám. Dnes je na pořadu vyvolávání duchů.
„Tak, holky, koho budeme vyvolávat?“ otázala se hlavní baba jaga.
„Co takhle zkusit moji babičku, sestry?“ zkusila Lucy. Všem se její nápad zalíbil, a tak začaly vyvolávat zesnulou Miss Ellie. Když ji bez problémů vyvolaly, tak ta Lucy sdělila, že ji v noci J.R. znásilnil.
„Mně se něco podivného zdálo,“ uleknutím hýkla Lucy. „Zdálo se mi, že jsem v nějaké studené kobce a že na mě kape sliz a strašně mě při tom tlačily kalhotky. To byl asi Džejárův pindík.“ Na chvíli se odmlčela. „Má ho totiž hrozně malýho,“ začala se strašlivě smát. Sestry se ani nepohnuly a jenom se na ni vyděšeně dívaly.
„Sestro Lucy, ehm, je mi nepříjemné ti to říkat, ale do našeho spolku již déle nemůžeš patřit, sem mohou pouze panny, a to ty teď jaksi, ehm, nejsi,“ opatrně kroužila hlavní baba jaga kolem horké kaše.
„Cóoo????“ vzkřikla Lucy. „Já ale za to nemohu, já jsem to nechtěla! Já k vám chci patřit... Chci být panna... Ach néé, můj život, můj svět se zhroutil... hik, škit... cóóó búúúhúhúdúú děééláát?!“ rozeřvala se jak malé rozhýčkané děcko. Pak se náhle uprostřed jednoho vzlyku zastavila a prudce vydechla: „Já toho Džejára zabiju“. Šáhla si do výstřihu a vytáhla devítku Smith & Wesson a ječící vyrazila na South Fork.
Dojela svým BMW do rezidence Ewingů a vběhla do domu.
„Čau, ty rozmazlenej fracku,“ pozdravil ji nečekaně vlídně J.R. se skleničkou v ruce.
Prásk. Ozvalo se místo odpovědi. Lucy se sklonila nad mrtvým tělem a radostně prohlásila: „Jů, strejdo J.R., když seš mrtvej, tak tvůj obličej vypadá ještě gumověji než před tím. Neměl sis nechat dělat ten lifting.“ Šťouchla prstem do jeho tváře. Prst se jí ale zabořil hlouběji, než předpokládala.
„Vždyť je to maska!“ vykřikla. Hned v zápětí ji strhla a pod ní se objevila tvář Bobbyho. „Oh, eh, uh, strýčku Bobby, já tě nechtěla voddělat. To měl bejt J.R.“ Prásk, prásk, prásk... Nahustila si z lítosti do hlavy celý zásobník.

Pět minut tam tak oba leželi v kaluži krve, když tu náhle, kde se vzala, tu se vzala, přijela z práce Pamela. Jakmile je oba uviděla, hned s pláčem padla k Bobbymu, líbala ho, snažila se ho vzbudit a brečela. Ale marně. Hlavou jí prolétlo třicet let společného života s Bobbym, celých 2999 dílů Dallasu.
„Co si teď počnu? V šedesáti mě už nikdo nebude chtít,“ vzkřikla, skočila po pistoli, kterou držela Lucy v ruce, a zmáčkla spoušť. Nic.
„Co si teď počnu? V šedesáti mě už nikdo nebude chtít,“ vzkřikla znovu a zmáčkla spoušť. Nic.
„Co si teď počnu? V šedesáti mě už nikdo nebude chtít,“ vzkřikla ještě jednou. Cvak. Nic. Hrozně se naštvala. Zahodila pistoli. Rozhlédla se kolem sebe a rychle přemýšlela, čím by se nejrychleji zabila. „Ha, zeď.“ Rozběhla se proti ní. Zabořila se do zdi. No jo, ti zatracení Jižani stavěli domy ze dřeva, sádrokartonu a papundeklu. Vytáhla svou odřenou hlavinku ze zdi. Do oka jí náhle padl starý kovový svícen. Promnula si oko. Doběhla ke stolku, kde svícen stál. „Do prdele, proč se nemůžu normálně a rychle zabít?!“ řekla a nechápavě zavrtěla hlavou. Uchopila svícen do ruky a praštila se jeho kovovým podstavcem do hlavy. „Au,“ vyšlo z ní namísto krve. Začala nervózně podupávat. Vzteky zapištěla. Vytáhla z hlavy svícen a praštila se ještě jednou. „Sakra, zase nic?“ nenávistně se podívala na režiséra. „Už mě to přestává bavit. Proč mě ti diváci nechtějí nechat umřít, to fakt nevím, vždyť ta postava je uplně stupidní. Je mi to líto Larry, ale odstupuju od smlouvy. Neplatíte mi tolik milionů, abych si mohla nechat na hlavě štípat dříví,“ ječela na režiséra.

„OK, Victorie,“ ozvalo se ze zákulisí.
„Tahle herečka je tak namyšlená,“ zašeptal osvětlovač.
„Asi jí daly při těch plastikách silikon i místo mozku,“ prohlásil kameraman.

Najednou se Pam zapotácela, chytla se za srdce a i se svícnem zapasovaným v hlavě se zhroutila k zemi.
Večer přišel domů J.R. Jde do obýváku a tam vidí v kaluži krve ležet všechny tři. „Ježiššmajdá, voni fou mvtví,“ vyplivnul úžasem svou zubní protézu. Zvedl ji ze země a suše prohlásil: „To budu muset jít zase někam zapít.“

Po dvou hodinách permanentního chlastání si J.R. z ničeho nic usmyslel, že půjde navštívit Cliffa Barnese, svého úhlavního nepřítele, aby mu řekl, že se mu zabila ségra.
Cink. Otevřely se dveře od výtahu v 85. patře mrakodrapu Barnes-Wentworth Tower. Když se J.R. zastavil před dveřmi Cliffovy kanceláře, tak se chvíli zamyslel. „Že bych ho zabil taky?“ napadlo ho. „Jo,“ řekl nahlas. Zrakem přelétl místnost. Nejvíce jej upoutala kytka v květináči, která stála na stole sekretářky. Jako vražedná zbraň se zdá ideální, květináč je dost veliký a pevný, aby rozbil Cliffovi hlavu. Kytku schoval za zády a vstoupil. Hned za dveřmi ji vytáhl a rozpřáhl se k hodu.
„Ahoj, Džejáre, ty mi neseš kytičku? Ty jsi ale hodný,“ řekl Cliff. V tom na něj J.R. vrhl květináč, ale pokročilý věk zapracoval i na mušce a J.R. minul. Křach. Květináč proletěl oknem. Cuc. Nízký tlak atmosféry, který byl ve výši 85. patra, prudce vycucnul oba staříky ven. J.R. se dostal do vzdušné turbulence. Ta jej vymrštila třista metrů nad budovu a on se dostal do turbíny kolemprolétnuvšího Boeingu. Vzzzz. Ozval se zvuk jako z cirgulárky a z milého Džejára udělal vepřový protlak s velkým procentem tuku a rumovou esencí. Mezitím bezbranně se zmítající Cliff padá dolů. U rohu protějšího mrakodrapu se dostane do vzdušného víru. Křup.

Myslíte, že bude další díl?


Poznámky k tomuto příspěvku
bangabasawa (Občasný) - 27.7.2000 > No nevím...zmatek nad zmatek, místy surrealistické scény (Pamelina snaha o sebevraždu) se mísí až z dětinskou fantazií. Věřím, že bys něco dalšího vymyslel, ale nech to radši být...
Body: 1
<reagovat 
Vea (Občasný) - 28.7.2000 > No, i jako parodie je to dost hustý...
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + jedna ? 

  
  Napsat autorovi ()  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter