Pod temně modrými pilíři stoupajícími do tvaru A

visí Berounka na skobách říčních kmenů

pohupuje mými kroky rozhýbává ňadra cyklistek...

 

V kobkách mé mysli bloudí anděl Příště

udiven prohlíží si sluhu jménem Minula 

otrhaného a prkenně zde strmícího sobě nazapřenou

po dlouhé noční pouti od Borači

 

Je parno až k nemoci

horoucí dech a šepot klouže sem z okolních lesů...

 

Příště vypráví Minulovi o dívce,

o jejíž existence dosud nic netuším

klíč k novému bytu mého soukromí

vězí Minulovi v útrobách

a anděl Příště znečištěné symboly nepřijímá...