několik let pozoruji tvoji tvář víš je

zkyslá teď a jindy jiná já

vlastně vidím že mi připomíná vinylovou desku   s

nekončícím repertoárem   - chňa!*

ten se tak pěkně váže kolem krku víš

připomínáš mi i *zběsilé dítě co neví kudy ale vždyť; odtamtud jsme tenkrát přišli >

milovali topinku s marmeládou

k vínu orosený zrcadlo když se semkneš tak pevně a malovali si prsty i do vlasů   prsty tak jistými si

až to teď ještě pořád ve mě

vyvolává lásku

někdy ji nesnáším a chci aby zhebla a nebyla aby

se sama třeba nějak zničila nebo něco co já vím jak ještě