Stalo se poledne  

svítí měsíc

shora do talíře.

V modrém obilí

krůpěje máků

to z boku krvácelo zvíře.

Nebo Ježíš.

Svlečena do těla

omyla jsi mne z ran

když ve dvanáct nevíš.

Že v koruně trnové

jak v bytě bez židlí

šaty na stěny věsíš.

Nebo stíny.

Čas klepe na dveře

červotoč za zdí

vrtá do hlíny.

A dřevo utichá

v praskání ohně

spaluje viny.

A nás.