Každé ráno děsí mě fakt

spíš je to otázka omletá jako břehy

mé mysli o kterou šplouchá moře nejistoty.

Každé ráno mě provokuje mysl

ta tenká nit náhle utržená

odkud přišla, kdo ji předl?

Každé ráno znovu volám.

Dveře jsou zavřené, běda mi!

Duchové dávna prostoprázdna mávají naposled.

Každé ráno, dávají mi sbohem

amen vám a dobré jitro

kvete v mé mysli azurové ráno.

Každé ráno smekám klobouk

obdivuji život, neb mluvil jsem s mrtvými

čím více mluvím, tím více uznávám.

Život je vzácnější než smíme doznat

svému svědomí i vám

Každé ráno to vím, a s tím i ulehám.