ECHO v hlase
zdál se Ti zvláštní můj hlas
byl jak si říkávala … jako z tunelu
byl plný ozvěn
s ruchy a zvláštní melodií
bylo to od té doby
co jsi zase snila
co jsi se naučila znovu snít
sedávala si každé ráno u okna
a vyprávěla mi
co se ti zdálo
a já trpělivě naslouchal
cítil tvoji skutečnost
občas jsem se rozplakal
tiše … aby si to nepoznala
každé ráno jsem se těšil
na další příběh
ale zároveň si i přál
aby to nebyl sen
nakonec mi to přestaneš vyprávět
ozvěna zmizí z hlasu
čas umí neuvěřitelně obrousit hrany
a nechat sny se rozplynout
nechám Tě zmizet v záclonách
a budu čekat
snad dlouho
až se ke mně vrátíš
asi trochu jiná
ale zasněná
|