Sedím v šedi bazálních počátků,

bez barev emotivních primitivností,

v rovině chladu a logiky

Pravda, tuším zradu... za vrásky čela,

za pohledem z mraků... a sny

a věčná přítomnost ženy...

To nemělo být, to nemělo být už dávno...!

Zrovna Jí slyším: "No konečně...! " tak do víru

domácího dění, že našinec vlastně neví...

"Koupila sem ti triko, červený a taky žlutý"

A je to jasný... budu dobře vidět

v šedi rovin a logičností