REVOLUCE
Sametová revoluce, sexuální revoluce, průmyslová revoluce, Jasmínová revoluce, buržoázní revoluce, Velká říjnová socialistická... Lidské dějiny jsou plné revolucí. Napadlo mě, že bych nějakou měla provést i já. Takovou malou soukromou. Přestanu vařit, nakupovat, uklízet, a začnu konečně dělat to, po čem jsem celý život toužila: psát, malovat, cestovat...
„Praskla mi guma ve spodkách,“ přerušil mé snění potomek a hodil na stůl spoďáry. Naštěstí byly čistě vyprané, guma asi praskla při praní, nebo když si je chtěl obléknout. Mé revolucionářské myšlenky to jen posílilo a touhou po vzpouře nemohlo už nic otřást.
„Tak si kup nové,“ odsekla jsem a hodila mu spodky nazpátek. Byl to takový pomyslný výstřel z Aurory.
Zarazil se: „Vždycky si přece říkala že je škoda všechno hned vyhazovat, když se to dá ještě spravit,“ připomněl mi má vlastní slova.
„No tak jsem změnila názor a odtedˇka si myslím, že je škoda času na takový prkotiny. Prosím tě, nový spodky stojí pár korun…odpustíš si nějaký to pivko nebo cigárka a místo toho si koupíš nové.“
Ohromeně se na mě podíval. Nevím jestli ho tak vyděsila představa, že by si měl odpustit pivíčko kvůli spodnímu prádlu, protože doteď jsem mu oblečení kupovala já, a nebo jestli ho tak vystrašil můj bojovný výraz odhodlané revolucionářky.
Zamířil k lednici, aby frustraci ze stávkující matky zahnal něčím dobrým na zub, a začal studovat její obsah.
Jak jsem měla ve zvyku, chtěla jsem okamžitě vyskočit a jít mu něco udělat. Kdyby čtenářky některých mých feministických článků viděly co provádím doma, jak skáču (tedy jak jsem dodnes skákala) kolem svého dospělého syna, prohlásily by mě za podvodnici. Jako kněze, který dá věřícímu rozhřešení a pak si jde zahýřit do veřejného domu, jako tomu, kdo káže vodu a pije víno. Ačkoliv u mě je to obráceně - kážu víno, kterým můžu pomotat hlavu některým ušlápnutým manželkám, ale doma pak sama piju vodu bez vůně a zápachu a dělám přesně to o čem tvrdím, že by to ženy dělat neměly.
"Nebo že bych skočil pro pizzu?" navrhl když viděl, že to s tou revoltou myslím vážně.
Začal si oblékat bundu a chvíli otálel u dveří. Asi čekal jestli se nevyměknu, nebo mu alespoň na tu pizzu nedám peníze.
Výčitky svědomí začaly nahlodávat mé rozhodnutí jako nějaký podvratný kontrarevolucionář. V mrazáku je přece kus vepřovýho…že bych udělala pár řízků?
Nánosy mnohaletých návyků pomalu převažovaly nad odhodláním. Aurora se začala potápět ke dnu.
Nu což, každá revoluce se vždycky nevydaří.
Zejména pokud se vyskytnou zrádci ve vlastních řadách. |