letěl tiše jako pírko holubí
letěl světem kam však doletěl vám nikdo nepoví
viděl jak se rodí den viděl jak umírá
hledal naději hledal víru
v nicotných zázracích v bílém stínu
ptal se větru slunce deště
nikdo je však neviděl nikdo je neznal
unaven klesl do trávy a tam na malém listu uviděl berušku
byla červená sedm teček zdobilo její krovky
věděla nač se chtěl ptát věděla proč přiletěl
a on je náhle našel
letěl světa kraj aby na konci svých sil zjistil že naději a víru nosil v sobě
podíval se na oblohu a viděl že den umírá stejně jako on
|