TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

> Filosofie

> Náboženství

>		Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

47.operační meditace
Autor: romann (Občasný) - publikováno 13.1.2003 (11:11:36)

romann (Občasný) - 28.1.2003 > čtenáři - já to přirovnávám k procesoru, který si vše vytváří, ale Jeho obraz je On! Je věčný, nutný, velmi důležitý, ne že ne!!! Ale to nevadí, na to jsme krátcí, máme mít starosti jak k němu a ne se dohadovat. lidské řeči je zdokonalené vytí. ONN-domysli si to sám :-)) co to je, když se řekne... chceš snad říci, že už toho nechali? ne, jen někteří jako zbabělci utekli, ale ti opravdoví se nevzdávají, je to operační proces, s tím se nesmí končit, je to zkomprimovaný život!! Nové a nové hiertarchie neděláme, máme pořád jen tu jednu :-)) Že netouží po větším pochopení boha? Ale ano, proč by ne? Vrátit se z poloviny výstupu na K2 je pouhá zbabělost! navíc to už přestává být navozené, přichází to spotánně jako skyllovi - zcela námi neovlivněn a jede dál viz jeho meditaci na spirále a: Jiří: Mnohé se změnilo. Nepřímé našeptávání přešlo v přímé vedení a já jsem si konečně uvědomil kým jsem a co tady pohledávám. Vše začalo do sebe zapadávat. Teď, když se dívám zpět, tak musím říci, že to bylo velice rychlé a přínosné. Většinou s úsměvem na rtech , slzy však nebyly vyjímkou. Hodně poslední dobou zažívám své stinné stránky a jsem nucen je přijmout a transformovat. Když jsem se je pokusil někam schovat, dostal jsem je v silnější formě. Stava se mi to tak jednou do mesice, dvou.Mel jsem nekolik podobnych meditaci...jdou vzdy, kdyz se o ne nesnazim. Proste jen tak si lehnu a nechce se mi spat. Pak se zacnu citit jako v ohni a nemohu se pohnout. Zcela me rozlozi a pak Jsem. Jsem svetlem i nejhlubsi tmou... Tezko se tma popisuje, jelikoz v te chvili ji nepocituji jako protipol svetla, mam pocit nekonecneho rozmeru a jedinecnosti(mysleno, ze jsme jen ja sam a nic uz jineho neexistuje, vse je uvnitr), lepe se to da prirovnat k cerne dire, kdy kolem ni uz nic jineho neni a ona hleda, co by pohltila a Svetla, ktere prozaruje vse stvorene, nicmene je vedomim v kazdem stvoreni. Tyto stavy prozivani se stridaji (ne rychle). Ani jeden stav neprozivam s obavami, spise s vdecnosti, za to, ze si to uvedomuji,ze to jsem... Je to radost, ohromeni, vdecnost a extaze zaroven. Jde samozrejme o transformaci a pochopeni techto dvou protipolu, tvorici jednotu. Viditelne pocituji tuto transformaci I v beznem zivote - daleko vice situacich, kdy se musim menit... Vse se zrychluje... S tim spodkem mam nekdy pocit, ze mam silenou sklerozu, jindy sypu rozumy z rukavu a, aniz bych vedel, odkud je znam, ale jsem si jist, ze jsou pravdive Vím méně a tuším více. Získal jsem nadhled nad životem a podržel si optimismus. Značně se mi zrychlil pocit plynutí času – vše je kolem zhuštěné, jsem nucen si zvykat na více změn kolem a měnit se. Z počátku jsem se v meditacích orientoval na Průvodce a bral je jako oddělenou část, vyvinutější entity. Nechal se vést, dával otázky a dostával odpovědi. V průběhu se můj vztah k těmto Průvodcům změnil a přestal je vnímat odděleně. Ve své podstatě obsahuji celé Bytí a veškeré projevy jsou jen modifikací základu. Vše se pohybuje v kruzích a cyklech. V běžném životě se změna vnímání projevuje především ve snaze vědomě prožívat život s nadhledem. Neznamená to, že bych byl vyrovnanější než dříve (což souvisí spíše s vyrovnáváním karmických dluhů), ale dochází mi smysl událostí, které se kolem mě dějí a jsou tím pádem i mou součástí - nastaveným zrcadlem. Více používám intuici a hodně otázek řeším krátkou meditací, kde hledám směr potenciálního vývoje a řešení vzhledem k mému směřování. Při soustředění nad konkrétním problémem dochází k plynulému přechodu do meditace, vnímání obou rovin současně, zostření vnímání aurických polí všeho v hmotné realitě, pozorování i jiných polí bytostí pohybujících se kolem. Jsem pak schopen komunikovat se zvířaty, rostlinami (převážně stromy) a duchy kolem. Moc si v té činnosti nelibuji. neříkej, že ses za mě na spirále nevydával, až později jsi psal roman2, to mám v živé paměti

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli romann
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game