Kalhotek sjíždění

přes kyprý a oblostí plný zářez

To údolí jde tvými hýžděmi

a ty jsi jak pařez

Kam až zvedne tě límec zimy

déšt prší z hvězd

Cloníš si oči studem

jak tě jen nenalézt

V každém ze slov málo jsi něžná

než abych to mohl porovnat

Stále  jsi pro mne mimoběžná

v křivkách těch co kryje šat