TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Žárovky
Autor: šedé (Občasný,Šéfredaktor) - publikováno 25.10.2012 (11:58:26), v časopise 25.10.2012

	šedé (Občasný,Šéfredaktor) - 1.11.2012 > cit-i-zen> Tak koukám, Jakube, že se k polemice zatím nechystáš (jen tady s Nes vedete válku o kyblíček na pískovišti). Chtěl jsem pak reagovat najednou, ale nechci už čekat. V tom maličkém odstavci na mě vybafly dvě věci, které nechci nechat bez komentáře. Jednak si nemyslím, že se lze při hodnocení docela dobře oprostit od osoby hodnotícího. I když věřím, že se o to snažíš a je to jistě velmi žádoucí. Jenže pokud bys chtěl skutečně takto působit, musel bys být stroj na analyzování, nikoli člověk, kterého během života formuje taková spousta možných proměnných, že tvrdit takovou věc, jakože se lze plně oprostit, zavání naprostou ignorancí takových oborů jako je sociologie a psychologie. Pak mě moc zaujal závěr, který bych od Tebe vpravdě nečekal: když je báseň prostě dobrá. Tenhle kategorický přístup je myslím jedna z věcí, která způsobuje, proč je na tom česká poezie, tak jak je. Neustálá potřeba rozlišovat na dvě kategorie - tu dobrou a tu špatnou (a pak možná něco mezi), provozovaná pak hlavně prostřednictvím ověřených jmen současné poezie, na které se dá dobře odkázat. Kdybych šel na komentovanou prohlídku nějakého moderního umění do galerie a tam mi kurátor začal říkat, že tato instalace je dobrá protože, asi bych si myslel, že jsem se ocitl v Paříži půlky devatenáctého století. Většinou se při takových příležitostech člověk totiž dočká úvah o tom: jak dílo zapadá do koncepce výstavy, jaké k jeho vzniku vedly kontexty a jak s nimi autor pracuje, jakým způsobem dílo reaguje na to, či ono. Jaké spojuje materiály a techniky a jak využívá okolí. Jaké spojuje styly, z jakých vychází, na jaké autory reaguje a jaké další směry či autory dílo ovlivnilo nebo může ovlivnit, atd. Možná proto jsou galerie plné lidí různého věku. Nikdo jim nediktuje, co je dobré. Jenže v poezii si na tomhle maličkém písečku hrajeme na dobré a špatné a jsme ochotni se kvůli tomu hádat do krve. Notabene to, jak funguje literární kritika je někdy až dojemné. Určitě se také setkáváš s tím, že je nějaká prvotina někým zdrchaná. Pak se vynoří nějaká nedotknutelná autorita a prohodí něco o tom, že to je nakonec docela zajímavý počin. Hle, a rázem staré recenze z netu smizí a u druhé zbírky totožného autora je nahradí reakce už daleko opatrnější (internet totiž dokázal to, co se nepotředařilo ani Stalinovi - dá se z něj zmizet úplně všechno). Rozlišování na dobré a špatné pak začne být poněkud nedůvěryhodné.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli šedé

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + tři ?

Napsat autorovi (Občasný,Šéfredaktor)

Addictive Zone Orbital Defender Game